Lidovecký náměstek hejtmana a lídr kandidátky Stanislav Juránek.

Lidovecký náměstek hejtmana a lídr kandidátky Stanislav Juránek. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Slabinou kraje je budování dopravní sítě, tvrdí lídr lidovců Juránek

  • 49
V letech 2000 až 2008 už jižní Moravu vedl, v letošních krajských volbách se o post hejtmana uchází lidovec Stanislav Juránek znovu. Hlavní výzvu pro další směřování kraje vidí v podpoře zaměstnanosti a bydlení. Jeho slabinou je podle něj dopravní síť, jejíž dobudování je vázáno na stát.

Když se před dvěma lety rozhádala ČSSD a ODS, v krajské koalici nahradili občanské demokraty lidovci. "Klíčové věci, kvůli kterým jsme do koalice šli, byly splněny. Vypsalo se výběrové řízení na vlaky, zatím na patnáct procent tratí. A přehodnotily se dotace z Evropské unie," říká náměstek hejtmana Stanislav Juránek.

Umíte si tedy představit, že byste stejnou koalici uzavřel znovu?
O koalicích se rozhoduje až po volbách podle mandátů. My jsme připraveni uzavřít koalici s každým, kdo přijde s programem prospěšným pro Jihomoravský kraj.

Jaký vztah máte s Michalem Haškem? Zpočátku kolovaly zvěsti, že se moc nemusíte...
Mám k němu vztah jako k hejtmanovi. V krizových situacích, třeba při povodních nebo teď u metanolu, bude mít vždy mou podporu.

A po lidské stránce?
Je mezi námi dvacet let, děvčatům se víc líbí on. Máme samozřejmě rozdílné názory a občas si je vyříkáme. Ale politika je o domluvě.

Už dva roky jste také senátorem. Jak všechny své funkce zvládáte?
Senátoři, kteří zůstali starosty nebo mají funkci v krajích, dokážou lépe posoudit dopad zákonů v regionech. Podle mě by Senátu prospělo, kdyby měl ještě větší vazbu na kraje a města. Ale jsem každopádně vždy rád, když vidím Prahu ve zpětném zrcátku.

Není to však pro kraj problém, když i hejtman Hašek má několik funkcí a je velmi vytížený?
Dost často jsem hejtmana zastupoval a myslím, že jsme se doplňovali. Zasedání Senátu a Poslanecké sněmovny současně nebývá příliš časté. A kraj kvůli tomu neutrpěl.

Čeho si z toho, co se vám za dva roky podařilo dosáhnout, ceníte nejvíc?
Jsem hrdý na věci, které nás řadí mezi nejvyspělejší regiony. Na jižní Moravě je mezinárodní letiště, máme nejlepší integrovaný dopravní systém. Hodně evropských peněz šlo do silnic. Kraj patří k regionům, které mají nejmenší dluhy. Slabinou je naopak budování dopravní sítě, které je vázáno na stát.

Kraj může pomoci mladým rodinám i seniorům

Nicméně první krok k tomu, aby se silnice dostavěly, což jsou platné Zásady územního rozvoje, kraj nezvládl. Nejvyšší správní soud je zrušil.
V tuto chvíli jsme se obrátili na Ústavní soud, shodlo se na tom sto procent zastupitelů. Ústavní stížnost jasně ukáže, jestli má správní soud možnost takto rozhodovat. Postup kraje v žádném případě nepřipouští zrušení celého dokumentu. I z rozsudku soudu plyne, že většina věcí byla v pořádku.

Už jste zmínil zadlužení kraje. Bylo vhodné si brát další půjčky od Evropské investiční banky?
Když jsme vstupovali do koalice, měli jsme výhrady ke konkrétním stavbám, na které měly být peníze použity. Ale půjčku jako takovou jsme podpořili. Většina projektů se týká dopravní sítě. Ty jsou z 85 procent hrazeny dotacemi z Evropské unie. Peníze se tedy vrátí.

Jak by se podle vašeho názoru mělo naložit se zbývajícími penězi z půjčky?
Část by mohla jít na výstavbu bytů, což bude Unie podporovat zcela mimořádným způsobem. Proto KDU-ČSL tento bod zařadila do svého programu. Kraj může pomoci mladým rodinám i seniorům.

Rozhovory s lídry stran

Seriál rozhovorů s lídry stran, které kandidují do Zastupitelstva Jihomoravského kraje, už představil Janu Drápalovou ze Strany zelených a nezávislých starostů a Jana Vitulu z TOP 09. Po lidovci Stanislavu Juránkovi budou následovat lídři ODS a ČSSD.

Máte na starosti školství, přičemž slučování škol si našlo dlouhou řadu kritiků. Jak dobře bylo krajským úřadem a politiky připraveno?
Situace ve školství mě netěší, ale slučování škol je nutné. Na jižní Moravě dřív bylo dvacet tisíc patnáctiletých dětí, teď jich na střední školy nastupuje jen devět tisíc. Kdybychom s tím nic neudělali, tak bychom zatížili krajský rozpočet o půl miliardy korun.

Důvodům lidé rozumí. Hlavní kritika ale mířila na způsob výběru škol.
Způsob řešení se dlouho projednával. Já jsem převzal kompletní materiál už od minulé koalice, pro definitivní podobu hlasovaly všechny politické kluby. Nebojím se říct, že ještě bude nutné zaměřit se na gymnázia. Kritéria budou kvalitativní a také regionální, aby nezůstaly jen školy v Brně.

Pojďme ke znojemské nemocnici. Proč se kraj snaží nalít miliardy korun do okresní nemocnice?
Ta myšlenka je velmi prostá. Už před mnoha lety jsem se sešel s hejtmanem Dolního Rakouska s tím, že vídeňská nemocnice nestačí pokrýt všechny pacienty. Dohodli jsme se, že znojemská nemocnice by mohla sloužit i pro ně.

Myslíte, že budou Rakušané důvěřovat českému zdravotnictví?
Ano. Jihomoravský kraj může uplatňovat vliv i za svými hranicemi a znojemská nemocnice je jedním z těch kroků, který budu vždy podporovat. Samozřejmě musí být dohoda na mezistátní úrovni, aby mohly rakouské pojišťovny hradit Rakušanům péči ve Znojmě.

Jaké jsou podle vás hlavní výzvy, před kterými jih Moravy stojí?
Čeká nás hledání, jak zvýšit zaměstnanost. Jedna oblast, na které léta pracujeme, je podpora vědy a výzkumu. Ta druhá je podpora bydlení, nejen výstavba, ale i zateplování a podpora nízkoenergetických domů.