Jan Hlaváček přeložil popisky k obrazům Staré pověsti České v Národním muzeu v Praze do brněnského hantecu.

Jan Hlaváček přeložil popisky k obrazům Staré pověsti České v Národním muzeu v Praze do brněnského hantecu. | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Staré pověsti české si Pražané čtou i v hantecu: „Traťůvka Cajzlů“

  • 33
Národní muzeum v Praze připravilo výstavu Staré pověsti české. Popisky k nim si návštěvníci mohou přečíst nejen v češtině a v angličtině, ale i v brněnském hantecu. Překládal je brněnský písničkář a bavič Honza Hlaváček.

"Ctirad vesloval se svó sajtnó valdnó, když v tem zgóml betelnýho šnycla Šárinu, přihevtnutýho k holcně. Hajfáč chmuřil a nabonzoval, že ju tam heftly Vlastiny kamošky..."

Právě tak začíná pověst o Ctiradovi a Šárce, přeložená do hantecu. Až do 6. července si celou výstavu Staré pověsti české v Národním muzeu v Praze mohou lidé přečíst i v "brněnském" překladu Honzy Hlaváčka.

Sfajrování Děvína či Traťůvka Cajzlů

"Lidé z muzea mě viděli v televizi. Vystupoval jsem v pořadu Suchánka a Genzera a překládal různé věci do hantecu. Organizátoři chtěli na výstavu přitáhnout co nejvíc mladých, proto vymysleli překlad do hantecu a ostravštiny," vysvětluje brněnský písničkář a bavič.

Ostravští překladatelé nedodali všechno, jeho však práce pro muzeum zaujala. "Hecnul jsem se, a tak jsou všechny panely na výstavě v češtině, angličtině a v hantecu," líčí Hlaváček.

Návštěvníci se tak seznámí třeba s pověstmi Sfajrování Děvína (Požár Děvína), Krokovy debrecínky (Krokovy dcery) či Traťůvka Cajzlů (Příchod Čechů).

Pražáky dnes hantec baví víc než Brňáky

Že je právě v hlavním městě o hantec větší zájem než v Brně, přiznává i Hlaváček. "Pražákům se hantec líbí a vyžívají se v něm. Paradoxně jsem se i k vystupování na brněnské Šelepce dostal později než k práci v pražské Amfoře s Petrem Novotným," připouští překladatel.

Podle něho je to dané i tím, že Praha je větší. "Nemyslím si, že by bylo v Brně přehantecováno a lidi už to omrzelo. Spíš cítím, že mladí tíhnou k angličtině, mají vlastní výrazy a brněnštinu zapomínají," míní Hlaváček.

Sám učí externě informatiku na střední škole a snaží se na studenty mluvit i hantecem. "Tuhle jsem řešil, jak přeložit, že se mi polámala tiskárna a musím něco poslat mailem ve formátu PDF," vzpomíná překladatel.

A vymyslel větu: "Kósla se mi šrajbna a musim vám to vodlifrovat méjlovó válkó v PDF fligně."

"Hantec pro mě byla výzva"

Přiznává, že se o hantec zajímá aktivně čím dál méně lidí. "Pavel Číča Jelínek, který napsal Bichlu hantecu,mi tuhle řekl, že už asi na psaní nebude mít čas," připouští Hlaváček.

Jeho však dosud vášeň pro brněnštinu neopustila. Hantec ho baví už přes třicet let. "V 70. letech jsem navštívil vystoupení Franty Kocourka a do rukou se mi dostala jeho povídka Jak zkalil Žanek Husuj v Pakostnici. Já psal normální texty a písničky, ale tohle pro mě byla výzva," popisuje první setkání s hantecem písničkář, imitátor a bavič, který má i hantecový blog na iDNES. cz. Vydal i CD písní s názvem Vorgle.

S hantecem, který má své kořeny v žargonu česko-německého předválečného Brna, má Hlaváček velké plány. "Kromě písniček či přísloví překládám i pohádky. Do měsíce vyjde devět z nich knižně," slibuje překladatel.