Vedení této firmy se k možnému uzavření pivovaru oficiálně nevyjádřilo. "Na dotazy odpoví v pondělí pracovníci tiskového oddělení, kteří jsou nyní v zahraničí," uvedla asistentka člena představenstva společnosti a marketingového ředitele Jiřího Imrýška Lucie Šalandová.
Ve znojemském pivovaru pracovalo začátkem 90. let přes sto zaměstnanců, nyní jich je pětatřicet. Podle důvěryhodného zdroje byli již o chystaném uzavření pivovaru neoficiálně informováni. Manažer pivovaru Hostan Karel Čaněk to včera nechtěl komentovat. "Já to opravdu nevím. A i kdybych věděl, tak vám to nemohu říci. To musíte přes tiskovou mluvčí," vzkázal.
O chystaném útlumu pivovaru ve Znojmě se spekuluje již několik let, i když vedení Starobrna ani Heinekenu se k tomu nikdy oficiálně nevyjádřilo. Některé kroky však leccos naznačují.
Starobrno před pár dny zprovoznilo rekonstruovanou varnu na brněnském Mendlově náměstí. Supermoderní varna přišla na 108 milionů korun. Je plně automatizovaná, dokáže vyrobit pět tisíc hektolitrů mladiny za den a může ji obsluhovat jediný operátor, jinak provoz řídí počítač.
Znojemský pivovar skýtá naopak jeho vlastníkům jen samé potíže. Dlouhodobě se firma potýkala s výtkami památkářů, kterým vadil vjezd těžkých vozidel do historického centra města a na samotný hrad, jehož je pivovar součástí. Důsledkem bylo otevření distribučního skladu v Oblekovicích.
Jedno místo čtyř druhů piva
Pivovar Starobrno je od roku 2003 součástí nizozemské společnosti Heineken, čtvrtého největšího světového producenta piva. Již v červenci 2005 převedla firma ze znojemského pivovaru do Brna výrobu lahvového piva Hostan. Starobrno to odůvodnilo tím, že chce rozšířit prodej do celé země, což vyžaduje zvýšení trvanlivosti nápoje.
Výrobu lahvového piva ve Znojmě od té doby nahradily točené limonády Zulu. "Změny se nedotknou výroby sudového piva ve Znojmě," tvrdilo tehdy vedení.
Od té doby je však postupný útlum výroby sudového piva cítit. Dříve vyráběl tamní pivovar čtyři druhy piva, letos jen jeden. Loni byl výstav 95 tisíc hektolitrů piva, před deseti lety byl přitom dvojnásobný.
O možném ukončení činnosti tohoto "rodinného stříbra" zatím nic nevědí na znojemské radnici. "Žádné konkrétní informace o tom nemám. Vím jen, že se o tom povídá," uvedl ve čtvrtek starosta Znojma Petr Nezveda.
Pro vyznavače točeného Hostanu je to smutná událost, kterou však čekali. Že se třísetletá tradice výroby piva ve znojemském pivovaru musí jednou výrazně omezit, bylo jasné krátce po roce 1989 s nástupem tržní ekonomiky. V čem je problém? Stále častěji se na adresu pivovaru snášely výtky radních i památkářů. Vadil jim houstnoucí provoz těžkých nákladních vozidel, která pro pivo přijížděla do centra města.
"Tento aspekt mluví dlouho proti tomu, aby na tom místě pivovar byl. Provoz uprostřed památkově chráněné rezervace je pochopitelně pro firmu hrozně komplikovaný. Nesmějí sem již jezdit velké a těžké vozy, musely je nahradit menší. A to vlastníkům zřejmě přináší spoustu dalších provozních problémů," míní znojemský historik Jiří Kacetl.
Druhou věcí ale podle něj je, že se do módy dostává stará industriální architektura v památkové péči. "A znojemský pivovar je architektonicky velmi zajímavý. Takže pokud jeho budova bude zachována, může sloužit výstavním a prezentačním účelům," nastínil Kacetl. Podle něj by majitel mohl zachovat omezenou výrobu piva, která by zásobila pár znojemských hospod.
O stejném záměru přitom hovořili ještě před rokem zástupci města s vedením Starobrna. Společně chtěli oživit turisty opomíjenou památku - znojemský hrad. "Již je hotový projekt, který se týká obnovy horní části znojemského pivovaru. Bývala tam stáčírna lahví, a to jsou provozy, které už pivovar nepoužívá. Máme tedy připraven projekt na restauraci, pivnici a malý hotel," nastínil tehdy Tomáš Pluháček ze Starobrna. Podle jeho tehdejšího vyjádření měl projekt odstartovat právě letos.
Znojemská radnice si pro změnu přála v prostorách hradu kongresový sál a zázemí pro kongresovou turistiku. K tomu ale potřebovala sehnat 120 milionů korun. Radní proto původně chtěli vytvořit se Starobrnem obecně prospěšnou společnost, aby společně dosáhli na evropské dotace. Zjistili však, že by tato společnost musela nejprve dva roky fungovat, aby měla na příspěvky právo. A to je příliš dlouhá doba.
"Žádost o dotace zřejmě podáme za samotné město a vytvoříme se Starobrnem určitou formu partnerství," popsal tehdy místostarosta Marian Keremidský. Od té doby však uplynul rok a nic se neděje. "Prý se to příliš nezamlouvalo vedení Heinekenu. Takže ty diskuse prozatím ustaly," řekl ve čtvrtek Keremidský.
