Narodila se totiž až ve Venezuele, kam její otec a matka prchli před nacistickou hrozbou. A unikátní vybavení vily druhou světovou válku na svém místě nepřečkalo. I po nedávné rekonstrukci památky UNESCO za 180 milionů korun stály v domě u onyxové stěny jen kopie.
V úterý se však čtyři kusy nábytku vrátily zpět na své původní místo ve vile, která dnes patří Brnu.
„Například vyrobená kopie lavice je bílá, zatímco originál má krásnou krémovou barvu, která ladí s onyxovou stěnou. Maminka mi také vždy vyprávěla, že kožená stolička měla smaragdově zelenou barvu. Bolí mě oči, když se dívám na žabí zelený duplikát,“ vykládala nadšeně paní Hammer-Tugendhat, když nábytek slavnostně předávala Muzeu města Brna.
Uzavřel se tak příběh, který vyprovokoval nacistický nástup ve třicátých letech. Část originálního nábytku si rodina Tugendhat odvezla už v roce 1938, když před nacisty z Československa prchala do Švýcarska. Zbytek vybavení pak z domu zmizel za války.
Muzeum zaplatilo za staronový nábytek 7,5 milionu korun
V případě čtyř kusů nábytku měl však štěstí brněnský architekt Jan Dvořák - unikátní soupravu v 60. letech ve světě objevil. Nakonec skončila v depozitáři Moravské galerie, která ji koupila. V roce 2006 stát kolekci v restituci navrátil dědicům stavitelů vily Grety a Fritze Tugendhatových, protože ale byla prohlášena kulturní památkou, nemohla opustit území České republiky.
Právě Daniele Hammer-Tugendhat teď Muzeum města Brna, které vilu Tugendhat spravuje, za nábytek zaplatilo zhruba 7,5 milionu korun. A vybavení se z depozitáře Moravské galerie přemístilo zpět do vily. „Rodina nějakou dobu o celé záležitosti přemýšlela. Také trvalo, než město našlo na odkoupení peníze,“ uvedl ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian.
Experti považují návrat nábytku za událost. „Jsou to kusy světového významu. Běžní návštěvníci si díky tomu udělají autentickou představu o tom, jak vybavení vily vypadalo. Je to podobné, jako se dívat na originál obrazu a na jeho kopii. Odborníci zase mohou pozorovat, jak byly kusy vyrobeny s obrovským smyslem pro detail,“ uvedl brněnský historik umění Miroslav Ambroz.
Nábytek nyní čeká restaurování. Další kusy a vybavení vily jsou přitom podle expertů v soukromých sbírkách a na návrat do vily pořád čekají.
Například socha Torzo kráčející ženy z roku 1914 však už ve vile pravděpodobně znovu nestane. Po navrácení v restituci rodině Tugendhat ji dědicové místo vrácení do vily vydražili v londýnské aukci neznámému kupci za milion liber a záležitost vyvolala protesty českých odborníků.
