„Je to boj s větrnými mlýny, směřující k chaosu. Nebylo by lepší, kdyby Líšeň z nerovného svazku mezi Brnem a městskými částmi vystoupila, aby mohla hájit zájmy svých obyvatel?“ To je vzkaz, který skrze místní zpravodaj vyslal Břetislav Štefan (ČSSD), starosta Líšně, jež je s 26 tisíci obyvatel čtvrtou nejlidnatější městskou částí Brna. A v případě osamostatnění by se stala třetím největším sídlem na jižní Moravě.
Štefan narážkou na možné odtržení otevřel téma, nad nímž se přešlapuje už několik let. Starostům městských částí totiž dochází trpělivost s magistrátem, který jim zasahuje do rozhodování. Sami nic nezmůžou, a tak hrozí, že se spustí lavina referend, v nichž budou lidé hlasovat o vyčlenění z Brna.
Výtek vůči městu mají starostové spoustu. Dlouhodobou nespokojenost v Líšni umocnilo zrušení důležitého dokumentu, jenž městskou část chránil před nárůstem dopravy. „Jde o územní studii, která regulovala výstavbu v okolí Holcovy ulice. Teď si tam může prakticky kdokoliv postavit cokoliv a my s tím nic nenaděláme,“ rozzlobil se Štefan.
Problematická je podle něj i neexistence nového územního plánu města, podle něhož se má výstavba v Brně koordinovat. „Ani nevíme, jestli radnice udělá aktualizaci starého plánu, nebo bude úplně nový. To není ideální situace. V naší pozici prostě nemáme jak ochránit místní před stavbou problematických budov,“ dodal starosta.
Vlastní regulace výstavby
Rozladěni jsou i v Tuřanech, kde se obávají, že město opráší starou vizi, která počítá se vznikem dalších průmyslových zón.
„Pokud se objeví v územním plánu, tak otázka osamostatnění v Tuřanech znovu ožije. Pro nás jsou další průmyslové zóny nepřekonatelný problém. A já mám informaci, že nám sem chce město nějaké nacpat, přitom už nyní jich máme pět. Na zářijovém zastupitelstvu proto chceme přijmout usnesení, že s tím nesouhlasíme,“ konstatoval starosta Tuřan Radomír Vondra (Žijeme zde).
Další zóny by už nyní pro auty zahlcené Tuřany znamenaly nárůst dopravy. Současný stav měl zlepšit obchvat, jehož stavba se ale neustále komplikuje. Pokud by zde situace dospěla až k referendu, zvažovali by podle starosty jeho vyhlášení i v sousedních Chrlicích.
Starostové chtějí nátlakem vyvolat s vedením Brna dialog a vydobýt si větší pravomoci. Požadují, aby si městské části mohly samy zpracovávat územní studie, kterými by regulovaly, co se v dané lokalitě může a nesmí stavět. To je nyní výhradně v kompetenci města.
„Magistrát je přehlcený a nestíhá dělat studie pro všechny. Byli bychom rádi, kdybychom si je mohli dělat sami a měli to i ve statutu městské části,“ řekla starostka Králova Pole Karin Karasová (ANO).
Náměstek primátora pro územní plánování Martin Ander (Strana zelených) se diskusi nebrání. Dokonce ani není proti, aby si městské části územní studie samy zpracovávaly.
„Aby je však bylo později možné zaregistrovat v systému, musí splňovat určité zákonné požadavky, které jsou poměrně přísné. Nejde, aby si jen tak někdo sedl a udělal si studii. Dovedu si představit, že si městské části udělají takové dokumenty pro menší území, jako jsou třeba veřejná prostranství. U velkých územních studií, jež zahrnují rozvojové plochy ve více částech, by ale logicky měla kompetence zůstat na magistrátu,“ reagoval na požadavky starostů Ander.
Nový územní plán do roku 2022
Také připomněl, že město nadále pracuje na změnách ve stávajícím územním plánu. Má ale problém sehnat odborníka, který je udělá. Už potřetí kvůli tomu vyhlásilo výběrové řízení. Podle Andera se navíc stále vedou diskuse nad novým územním plánem. Je přesvědčený, že schválený bude do konce roku 2022.
Problémy s rebelujícími částmi nemá jen Brno, které podobné situaci čelilo i v roce 2010 v Přízřenicích a Dolních Heršpicích, jejichž obyvatelé ale tehdy osamostatnění v referendu odmítli. S výtkami se vypořádává také Znojmo, od kterého se chtějí odtrhnout Oblekovice (psali jsme zde).
Místní mají pocit, že se o ně radnice málo stará, a tak chtěli vyvolat hlasování. To se jim však nepodařilo. Znojemští zastupitelé ho odmítli na základě ministerstva vnitra, které tvrdí, že vyhlášení referenda v tomto případě není ze zákona možné.
„Obec musí mít samostatné katastrální území,“ vysvětlil starosta Znojma Vlastimil Gabrhel (ČSSD). Zmíněných brněnských částí se však toto rozhodnutí netýká, protože svá katastrální území mají. Stačí tak posbírat dostatečný počet podpisů a referendum vyhlásit.
