Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Vraždy z ulic téměř vymizely. Zabíjí se méně a většinou doma

  • 42
Doba, kdy v 90. letech úřadovali v ulicích mafiáni, kteří vybírali výpalné a nebáli se vraždit, je dávno pryč. Letos jihomoravští policisté řešili zatím 13 vražd, za celý loňský rok jich bylo 25. Pokles – nejen v tomto roce – si odborníci vysvětlují hned několika důvody.

„Díval jsem se na televizi, přiběhl za mnou přítel dcery a rozdrápl mně nos. Pořád mně nadával, že jsem starý a špatně chodím. Vzal jsem pistoli a picnul jsem ho mezi oči.“

Sedmasedmdesátiletý muž z Kovalovic na Brněnsku se v úterý u brněnského krajského soudu přiznal k vraždě, která se stala v červenci letošního roku. Hrozí mu až dvacetileté vězení. „Já jsem neměl brýle, špatně jsem viděl, chtěl jsem ho spíš postrašit, bohužel to nevyšlo,“ tvrdil před soudem Leoš Krška (psali jsme zde).

Vraždy na jihu Moravy

2000: 44

2005: 37

2010: 16

2013: 24

2014: 20

2015: 25

2016: zatím 13

Počet vražd do roku 2000 pro jižní Moravu nelze přesně zjistit, do té doby se do statistik přičítaly i vraždy třeba ze Zlínska a Vysočiny.

S mírnou nadsázkou lze tvrdit, že takto nyní vypadá „typická“ vražda. Odehrává se uvnitř rodiny, nikoliv v ulicích jako v době před dvaceti lety.

„Na začátku 90. let došlo k velké společenské změně, kvůli které strmě narůstala kriminalita. A to zvlášť kvůli dosud netrestaným lidem. Poté se situace stabilizovala,“ vysvětlují odborníci z ministerstva vnitra ve studii o vnitřní bezpečnosti, kterou připravili pro vládu.

Podle bývalého brněnského kriminalisty Vladimíra Matouška po revoluci řešili jen v Brně ročně kolem deseti vražd.

Klesající kriminalitu experti z ministerstva vnitra přisuzují mimo jiné dobré práci policistů. Například na jižní Moravě se kriminalistům podařilo všechny letošní případy objasnit, v některých ale zatím soud nerozhodl.

Bezpečnost zvyšují kamery

Nejvíce pachatelů je nyní podle statistik ve věku 20 až 30 let. „Podstatná část mladé generace ale začala směřovat své aktivity jinam. Ne do kriminální oblasti,“ dodávají experti ve studii.

Naprostá většina vražd se děje kvůli vyhroceným vztahům mezi partnery nebo obecně v rodině. Napadení náhodného člověka na ulici s úmyslem vraždit je výjimečné. Podle expertů na bezpečnost hraje velkou roli ve snižování kriminality i více kamer v ulicích.

Do jejich modernizace průběžně investují všechna větší jihomoravská města. Jenom brněnští strážníci mají k dispozici kolem sedmdesáti kamer.

„Pokud se stane nějaký trestný čin, tak záznamy posíláme republikovým policistům. Kamery mají výborné rozlišení a noční vidění. Navíc máme k dispozici i náhledy z kamery třeba Brněnských komunikací,“ uvedl mluvčí Městské policie Brno Jakub Ghanem.

V tomto roce se rozšířily kamery na Mendlově náměstí, kde k napadení došlo několikrát. „Další kamery přibyly také v podchodu pod hlavním brněnským nádražím a v Nádražní ulici, kde je zvýšené riziko kriminality,“ poznamenal Ghanem.

Nejsledovanější případ

Záběry v kamer jsou jedním z klíčových důkazů také v nejbrutálnější vraždě letošního roku. V březnu podle spisu třiadvacetiletý Radúz Šafránek ubodal svou o rok starší bývalou přítelkyni v arboretu brněnské Mendelovy univerzity.

Soudní znalci napočítali na těle oběti pětadvacet ran. Mladík vinu sice popírá, na kamerových záznamech ho ale poznali známí. „Je to jeho bunda. Podle obličeje a charakteristické postavy je to on,“ uvedla jedna z jeho kamarádek, když vypovídala na policii.

Kamery mladíka sice nezachytily přímo při činu, ale je z nich zřejmé, že v inkriminovanou dobu se v arboretu pohyboval. Ve spojení s dalšími nepřímými důkazy tak státní zastupitelství nemá pochyb, že vraždil Šafránek (o soudním líčení jsme psali zde).

V celorepublikovém srovnání v počtu vražd Jihomoravský kraj podle policejních statistik nijak nevybočuje. Například na severu Moravy letos řešili vyšetřovatelé od ledna do konce října už čtrnáct takových případů, ve Středočeském dokonce osmnáct.