Dubnová stávka řidičů autobusů zasáhla jižní Moravu nejcitelněji. Nevyjely desítky linek, veřejná doprava vázla hlavně na Brněnsku a Blanensku. Teď to vypadá, že může nastat další výpadek. Dopravci věřili, že peníze na vyšší mzdy řidičů dostanou z kraje. Ti jihomoravští ale mají smůlu.
Hejtmanství sice peníze od vlády získá, ale oproti požadavkům jen polovinu – 420 milionů korun. Navíc ne přímo na mzdy, ale obecně na dopravu. A asociace krajů už odsouhlasila čerpat příspěvek na opravy silnic II. a III. třídy.
„Státní dotaci totiž nelze poskytnout přímo na zvýšení mezd, když kraje řidiče nezaměstnávají, ale mají smlouvy s dopravci,“ vysvětlila předsedkyně asociace Jana Vildumetzová (ANO).
V ostatních krajích se situaci podařilo různými způsoby vyřešit, na jižní Moravě je nejkomplikovanější právě kvůli specifickým ustanovením ve smlouvách s některými dopravci.
„Proto nám kraj peníze nemůže převést. Nic už nedostaneme. Bohužel je v této situaci jen Jihomoravský kraj, který má smlouvy vysoutěžené podle zákona o veřejných zakázkách. Považujeme to za nekompetentní přístup kraje, jenž nedokázal s vládou dohodnout konkrétní určení potřebných peněz,“ zlobí se Luboš Hedija, předseda představenstva rosické Adosy.
Hejtman Šimek: Udělali jsme vše, co šlo
I další dopravci čekali, že díky dotacím budou pokračovat v obsluze kraje až do vypršení současných uzavřených smluv, které končí v letech 2021 až 2023. Dohodu už vypověděl Vydos Bus, ostatní dopravci o stejný krok ale příliš nestojí, protože mají nastavené financování a úvěry s ohledem na délku smluv.
Udělali jsme vše, co šlo, opakuje hejtman Bohumil Šimek (ANO). „S dopravci i odboráři jsme se proto dohodli na potřebě vyvíjení tlaku přes profesní a odborové organizace na novou vládní reprezentaci, která jediná může systémově situaci řešit,“ podotkl Šimek.
Že kraj zkusil všechno, si ale nemyslí třeba František Zunka, jednatel letovické firmy Dopaz. „Nechali jsme si udělat právní rozbor a tam nějaké možnosti jsou. Uvidíme, zda se někdo najde a bude to řešit třeba i soudní cestou, protože jde opravdu o poškozování dodavatele ve veřejné službě,“ uvedl Zunka.
Jasno má také šéf odborářů Libor Weinstein. „Stávka pomohla všem, jen ne jižní Moravě. Kraj tvrdí, že nemůže nic dělat. Kdo ale chce, ten způsob najde. Hejtmanství je arogantní vůči zaměstnavatelům i odborům, tváří se, že peníze dává jako milodary, ale za dopravu přitom zodpovídá,“ míní Weinstein.
Podle něj by přitom stačilo, kdyby zazněl kompromisní návrh, který situaci uklidní. „Takhle zase hrozí ostuda a stávka. Nyní analyzujeme a hledáme jiné cesty, protože stávka je složitá a obtěžuje cestující, které zneužívat nechceme. Pokud to ale jinak nepůjde, zopakujeme ji. Netvrdím však, že to bude v nejbližší době,“ dodal Weinstein.
O peníze se hlásí také obce
Kraj už přitom dopravcům letos přispěl 109 miliony, v příštím roce to bude asi 85 milionů. „Zákon nám dovoluje navýšit platby jen do úrovně deseti procent a hranice 5,7 milionu na jednu výběrovou skupinu. S většinou dopravců už máme uzavřené dodatky ke smlouvám, které nám vyplácení po dva roky umožní. Aktuálně zbývají pouze dva dopravci, kteří své stanovisko zatím nesdělili,“ uvedl náměstek hejtmana Roman Hanák (ČSSD).
O peníze se navíc hlásí i obce. „Vláda nařídí zvýšení platů v soukromých firmách a kraj s obcemi to zaplatí? To je absurdní. Navýšení platů řidičů zajišťujících městskou dopravu Blansko vyjde na 650 tisíc ročně. Chceme kompenzaci,“ podotkl blanenský místostarosta Jiří Crha (ODS). Společný postup nyní radnice řeší přes Svaz měst a obcí ČR.
Koordinátor dopravy Kordis už také vystavil účet za dubnovou stávku – sto tisíc korun, hlavně za náhradní přepravu. „Odhad propadu výnosů z jednorázových jízdenek byl zhruba 900 tisíc. Z našeho pohledu však podstatně větší škoda, kterou nelze vyčíslit, byla způsobena cestujícím, již museli hledat alternativní způsoby dopravy, případně si vzít dovolenou,“ prohlásila mluvčí kraje Monika Brindzáková.
Hejtmanství také zatím stále nemá odpověď od státního zastupitelství na podnět, kterým nechalo přezkoumat zákonnost stávky.
