Student kyjovského gymnázia Matouš Hýbl.

Student kyjovského gymnázia Matouš Hýbl. | foto: Hynek Zdeněk, 5plus2.cz

3D tisk, aplikace na obědy a známky. Gymnázium zlepšuje vlastní student

  • 19
Už od dětství Matouše Hýbla uchvátili roboti. Začal je doma sám sestavovat a narazil na problém. Některé součástky nebyly k sehnání. „Proto jsem si je vyrobil sám,“ líčí student septimy Klvaňova gymnázia v Kyjově. Právě tam dokázal mladý šikula vyrobit 3D tiskárnu, kterou škola zároveň využívá.

„Na jedné soutěži jsem naštěstí narazil na Josefa Průšu, který navrhl 3D tiskárnu. Hodně mě to zaujalo a na základě jeho projektu jsem ji sestavil,“ říká skromně o nezvyklé tiskárně, na níž usilovně pracoval přibližně dva roky.

Práce se mu povedla. „Vyrobil jsem si na ní například držáky na servomotory a senzory,“ upřesňuje.

A přestože Hýblovi do maturitních zkoušek zbývá více než rok, už ví, kde budovat studovat dál. Fakulta elektroniky Vysokého učení technického v Brně mu totiž po jedné ze soutěží rovnou řekla, že ho bere i bez přijímacích zkoušek.

Škola tiskárnu používá ve výuce

Největší užitek z jeho výtvorů mají zatím právě středoškolští spolužáci. Pomocnou ruku mu při vytváření 3D tiskárny podala ředitelka školy Renáta Soukalová, která mu na ni poskytla peníze.

„Použili jsme na to patnáct tisíc korun z naší nadace, protože jsem to brala jako přínos pro naši školu. Matouš nás každý měsíc informoval, jak pokročil, a vše vyúčtoval do poslední koruny. Ukázalo se to jako výborná investice. Naše škola totiž nyní využívá tiskárnu v hodinách výpočetní techniky,“ upřesňuje Soukalová.

Tiskárna funguje tak, že je připojená k počítači. Na něm Matouš nejprve vytvoří ve specializovaných programech 3D modely, ty následně nahraje do programu, který je rozřeže na jednotlivé vrstvy. Ty pak tiskárna už dokáže vytisknout.

Žákovská i nástěnka v mobilu

Tímto způsobem mohou vzniknout modely vysoké až patnáct centimetrů. A to není jediný zlepšovák, co hoch nosící brýle vymyslel. Téměř každá škola dnes nabízí rodičům i žákům možnost sledovat průběžnou klasifikaci prostřednictvím internetu.

Matouš tuto myšlenku dotáhl ještě mnohem dál. „Přišlo mi divné, že musím jít vždy do prohlížeče a tam zadávat heslo. Vytvořil jsem proto aplikaci pro mobilní telefony, kde je možné si známky snadno prohlédnout. Studenti v ní navíc zjistí i to, který učitel bude kdy suplovat, a také si v ní mohou přihlašovat a odhlašovat obědy,“ doplňuje.

V současné době pracuje Matouš na dokončení aplikace, kterou vyvíjí pro filmový Febiofest.

„Uživatelé v ní najdou nejen program, ale mohou si v ní zadat filmy, které budou chtít navštívit, a zjistí přitom například, zda se promítací časy nekříží,“ líčí kyjovský student.