Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Studenta z Brna napadlo vyrábět surovinu pro léky z použitých plínek

  7:01aktualizováno  7:01
Pět dnů vymýšlel se studenty z celého světa podnikatelské projekty na téma snížení odpadů. Nápadů bylo dost, ale žádný nebyl dostatečně výdělečný a převratný. Až se student Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně Petr Bouchal podíval o přestávce na Facebook.

Student Petr Bouchal, který vymýšlí způsob, jak z použitých plen vyrobit léky. | foto: archiv Masarykovy univerzity

Jeho sestřenice tam zrovna dala fotku svého nedávno narozeného syna a studentovi to připomnělo, že řeší problém s plenami. A podnikatelský projekt byl na světě - výroba léků z použitých plen.

S Bouchalem na tomto nápadu pracoval Američan, Němec, studentka ze Zimbabwe a Vietnamec. Vymysleli i technologický postup výroby.

„Plena se rozdělí na dvě části, organickou a plastovou. Plastová část se zpracuje klasickými metodami a dají se z toho udělat například lavičky. Druhá část je o dost složitější,“ líčí Bouchal.

„V týmu jsme měli studenta doktorského studia na Technologickém institutu v Massachusetts. A oni před pár měsíci přišli na bakterie, které dovedou vytvořit kyselinu kávovou z jiných bakterií, které jsou právě v použitých plenách. Tato kyselina je velmi drahá a používá se na výrobu léku,“ dodává brněnský student.

Celý projekt je postavený tak, aby vydělával. V první fázi je podle tvůrců důležité, aby se našli zákazníci, kteří si budou objednávat pleny.

„Objednáte si pleny a poté vám je pravidelně doručí poslíček. Když donese další zásilku, tak si použité pleny vyzvedne v námi dodaném balení, které nepropustí žádný pach ani kapalinu,“ prozradil Bouchal, jak chtějí sbírat použité pleny.

Projekt by stál miliony eur

Kolik kyseliny kávové je potřeba na výrobu například jedné tablety paralenu, nemá detailně propočítáno. „Nicméně z jedné tuny použitých plen by mělo být asi 3,5 kilogramu kyseliny kávové. Jedna plena váží asi 250 gramů, což znamená čtyři tisíce plen do jedné tuny,“ vypočítal nadějný student.

S kolegy z Mnichova také zjistil, za jakou dobu by byl tento projekt výdělečný. Podle jejich propočtů za patnáct let.

„Reálný je však pouze tehdy, když se sejde tým nadšených odborníků, kteří budou nápadu věřit. Požadovaná investice na výzkum a vývoj celého procesu je patnáct milionů eur,“ podotkl Bouchal. Na této myšlence pracovali deset dnů. Pak se skupinka studentů rozjela do svých domovů. A nyní se každý věnuje svým dříve rozjetým projektům a pro nikoho není výroba léků z použitých plen priorita.

Bouchal ale díky zahraničnímu studentskému setkání získal novou práci. Oslovil ho německý architekt a výzkumník Markus Heinsdorff, se kterým pracuje na vývoji nového typu přenosné vodní elektrárny.

Brněnský student má ještě mnoho dalších nápadů. „S kamarády nám stále leží v hlavě technologie kovaného karbonu (krátká uhlíková vlákna), na kterém jsme pracovali před rokem po dobu devíti měsíců. Bohužel jsme se rozpadli a tím i celý projekt,“ dodal student strojírenství a knihovnictví.

Autor:






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.