Vladimír Kuliš ve škole.

Vladimír Kuliš ve škole. | foto: Jan Černý

Chlapec z dětského domova studuje na prestižní Kellnerově škole

  • 14
Život se s Vladimírem Kulišem nemazlil. Matka neměla peníze a on neměl kde spát. Od devíti let žije v Dětském domově v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku. Nyní patnáctiletý hoch díky nadaci podporující sociálně slabé studuje na prestižní škole, kterou u Prahy založili manželé Kellnerovi.

"Před čtyřmi roky někdo v domově našel nabídku na studium ve víceletém gymnáziu Open Gate v Babicích u Prahy. Řekl jsem si, proč to nezkusit. Zapsal jsem se na přijímací zkoušky, zvládl jsem IQ i všeobecný test studijních předpokladů, a bylo to," řekl Vladimír Kuliš.

Úroveň školy, kterou založila rodinná nadace manželů Renáty a Petra Kellnerových, ho nadchla. "Je neskutečná. Ať už co se týká výuky nebo materiálního zabezpečení. Kde jinde máte vedle tříd divadlo, kino, bazén, sportovní halu a hřiště? Ze začátku jsem z toho byl vykulený, ale dnes už mi to přijde naprosto normální," usmívá se Kuliš.

Kromě moderního vybavení se škola od jiných liší například i tím, že od pátého ročníku je výuka, kromě českého jazyka a českých reálií, kompletně v angličtině. "K ní od třetího ročníku přibude druhý jazyk. Biologie, chemie a fyzika jsou jako jeden předmět. Nazývá se přírodní vědy," vysvětlil.

Škola začíná každý den v 8:20, vyučovací hodina trvá 45 minut. "Máme většinou sedm hodin, k tomu delší volno na oběd a na svačinu. Po každé hodině jsou ještě pětiminutové přestávky," popsal režim v Open Gate nadaný mladík.

Rozdíly smazávají uniformy

Školné se v Open Gate pohybuje v řádech statisíců. "Studenti, kteří nebydlí na kolejích, ale do školy každý den dojíždějí, platí ročně 236 tisíc. Kolejní, mezi které patřím i já, necelého půl milionu," vypočítává Jihomoravan.

"Samozřejmě bych si to já ani lidé z domova nemohli dovolit. Právě kvůli tomu založili manželé Kellnerovi nadaci, která podporuje sociálně slabší a děti z dětských domovů," podotýká Kuliš.

Podle něj je ve škole méně než polovina studentů, kteří si platí školné sami. "Sociální rozdíly se tady ale neřeší. Nikdo se vás neptá, jestli školné platí nadace nebo rodina. I díky tomu, že nosíme uniformy," míní student.

Vladimír Kuliš je na prestižní škole jednoho z nejbohatších Čechů čtvrtý rok. "Zatím přežívám," říká chlapec, mezi jehož hobby patří surfování po internetu a četba. Nejvíce ho překvapilo, jak rychle se naučil anglicky.

"Přišel jsem s ničím a během roku jsem mluvil plynule. Je to i díky učitelům, kteří svoje znalosti dokáží výborně prodat. Není to o sezení za stolem a hledání v učebnici. Umějí odpovědět na otázky, baví se s námi o problematice dané látky," popisuje hoch z Blanenska, který sní o Anglii, kde by chtěl studovat práva.