Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak využít starou textilku na ostrově? Studenti navrhli bydlení i muzeum

  16:38aktualizováno  16:38
Budova někdejší Esslerovy přádelny chátrá na periferii Brna už skoro čtvrt století. Dávný věhlas městského textilního průmyslu nepřipomíná, kolemjdoucí spíš odpuzuje. Mladí architekti nyní přišli s nápady, jak prázdnou továrnu využít. Obávají se, že než majitel začne konat, unikátní objekt se zřítí.

Studenti Fakulty architektury VUT zpracovali návrhy na rekonstrukci budovy někdejší Esslerovy přádelny, která v Brně-Obřanech chátrá prázdná a nevyužitá už 24 let. | foto: FA VUT, Veselina Filipová

Svou představu o budoucím využití továrny na Mlýnském nábřeží v Obřanech zpracovalo dohromady dvaadvacet studentů Fakulty architektury brněnského VUT. Měli si nastudovat, co obyvatelům čtvrti chybí, a návrh tomu přizpůsobit.

„Součástí zadání byl městský úřad, což místu určilo veřejnou funkci. Na to jsem navázal přidáním multifunkčního společenského sálu a průchozí pasáže s obchody. Nechybí knihovna a do nejvyššího podlaží jsem umístil byty, aby ostrov netrpěl syndromem vylidňování o víkendech a nocích,“ popsal svůj návrh student 3. ročníku Alexander Kuric.

Fotogalerie

Hlavním problémem ostrova, který v 19. století uměle vznikl vybudováním mlýnského náhonu, je podle mladého architekta jeho nynější nepřístupnost.

„Revitalizace se nemusí uskutečnit najednou, jednorázová miliardová investice není nezbytná. Jako první krok se ostrov může jen zpřístupnit obyvatelům, aby si na místo zvykli, a další etapy mohou přirozeně navázat,“ zauvažoval student.

Jeho spolužáci do objektu zasadili například kanceláře, infocentrum nebo muzeum textilního průmyslu.

„Možnými způsoby oživení zřejmě poslední nedotčené zdejší textilky se zabýváme už alespoň deset let. Prostor je flexibilní, je to univerzální objekt, do kterého lze dostat cokoli. Doufám, že ho vlastník nenechá spadnout a studie studentů nebudou konečným produktem, ale pomohou třeba vytvořit k věci pracovní skupinu,“ uvedla architektka a vedoucí projektu Helena Zemánková.

Majitel rozprodání odmítá, areál si chce ponechat

Přístup vlastníka vnímá Zemánková spíše jako chladný a ráda by, aby na něj vedení městské části víc tlačilo. „Majitel říká, že nemá peníze, ale o to z jeho strany až tolik nejde, jde o management kulturního dědictví, jestli je schopen najít partnery a komunikovat, nebo si to chce nechat pro sebe,“ doplnila.

Zdá se ale, že ani radnice nemá na vlastníka páky a příliš nevěří, že se v blízké době něco začne dít.

„Továrna už roky svým způsobem hyzdí místo. Pokud by se uskutečnila i ta nejjednodušší úprava, Obřany to pozvedne a místní by byli neskonale vděční. Zatím ale asi pan majitel nemá moc chuť ani peníze,“ konstatoval rezignovaně během vernisáže studentských prací starosta městské části Vlastimil Břicháček.

Textilka v Obřanech

  • Textilní manufaktura fungovala na uměle vytvořeném ostrově od poloviny 19. století.
  • Výrobnu koupil v roce 1900 továrník Eduard Ernst Essler a na místě bývalého mlýna založil fabriku.
  • Jeho syn Adolf Essler přestavěl v roce 1912 podnik na moderní tkalcovnu. Starší budovu nahradil čtyřpatrovou železobetonovou přádelnou.
  • Pracovalo zde až 600 zaměstnanců. V roce 1948 byla textilka znárodněna komunisty.
  • Naposledy zde sídlil jeden ze závodů Mosilany, v roce 1992 se přestěhovala do nového areálu. Od té doby objekt chátrá.

Majitel nečinnost ve věci obnovy areálu odmítá. První projekt revitalizace vznikl už v roce 2002, uvažovalo se třeba i o otevření supermarketu (více zde)

„Poslední dva měsíce komunikujeme s architektem Petrem Pelčákem a snažíme se najít způsob. Názor na využití máme podobný, rádi bychom tam viděli bydlení a služby pro obyvatele, náš pohled na způsob realizace se však liší,“ řekl iDNES.cz jednatel vlastnické firmy Joda Josef Franc. Se studentskými návrhy se teprve bude seznamovat.

Areál na obřanském ostrově prodat nechce, ani jako celek, ani po částech. Vstup investora sice úplně nezavrhuje, raději by však rekonstrukci řešil formou úvěru. Dokud má objekt se železobetonovým skeletem zajištěnou střechu, není podle něj proces chátrání tak zásadní.

„Ale samozřejmě to tak nemůžeme nechat dalších padesát let,“ uznal. „Objektů je tam víc, architekti navrhují je po kusech rozprodat, když nejsou peníze. Já navrhuji udělat to postupně, čímž by se potřeba peněz a náročnost úvěru zmenšila. Při prodeji je návratnost okamžitá, kdežto při využívání jsou to desítky let,“ doplnil.

Na stavebním úřadě městské části nyní leží žádost na změnu užívání jednoho z nižších objektů v areálu. „Z jednopodlažního objektu bývalé tkalcovny chtějí kavárnu a cukrárnu, řízení je ale přerušené, chybí nějaké doklady,“ uvedla šéfka odboru Bohumila Hortová.

Dílčí úpravy už vlastník provedl i na některých dalších nižších budovách. Aktuálně také chystá provozní zkoušky turbíny, která jim bude stejně jako v minulosti továrníkům pravděpodobně od srpna vyrábět elektřinu. „Generálka turbíny nás stála spoustu peněz, energii budeme využívat pro výrobu, v budoucnu pak pro byty a služby, přebytky prodáme,“ nastínil plány Franc.

Firma původně zvažovala i zasypání náhonu a přestěhování turbíny na jez, k tomu však zatím nemá povolení vodoprávního úřadu. „Kdysi jsme o to usilovali, ale zatím to necháváme být. Jestli se to zatrubní a kanál v závěru nebude vidět, se uvidí v budoucnu,“ dodal jednatel.

Neveselý konec Moravského Manchesteru

Snahu o zasypání architekti odsuzují. „Tento nápad se nám vůbec nelíbí, je to úžasný ostrůvek. Co tam zbude, když náhon zasypou? Na celistvé ploše tak akorát postaví nějakou šílenost. To, co se tam zatím rekonstruuje a staví, není architektura, ale slepenec, což je škoda,“ dodala Zemánková.

Lituje, že se brněnským textilním továrnám, díky nimž se městu přezdívalo Moravský Manchester, nedostává uctivějšího zacházení.

„Na Západě je běžné, že textilky a další opuštěné továrny získávají nové funkční využití. Je škoda, že žádná z těch zdejších nemá výslednou funkci, nanejvýš jsou využívány provizorně,“ podotkla odbornice, která se konverzemi zajímavých budov zabývá už několik dekád. „Majitel si možná vůbec neuvědomuje, jaký potenciál tato budova má,“ posteskla si.

Uměle vytvořený ostrov, na kterém strojí  chátrající Esslerova přádelna.

Uměle vytvořený ostrov, na kterém strojí chátrající Esslerova přádelna.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.