Znojmo neumí těžit ze svého historického potenciálu. Myslí si to odborníci i znojemští patrioti.
Na rohu ulic Horní Česká a Velká Michalská odkryli archeologové středověkou cisternu na vodu, pravděpodobně jedinou na Moravě a patřící k největším v republice.
„Unikátní je v tom, že je vytesaná ve skále se zachovanou částí klenby,“ popisuje Radmila Stránská z Národního památkového ústavu v Brně. Radnice však žádné pompézní zviditelnění unikátu nechystá.
„Líbilo by se nám, kdyby byla prezentována tak, jak je to běžné ve světě. Tedy položením skleněné desky, čímž by bylo návštěvníkům umožněno chodit po živoucí historii,“ míní historik a zastupitel Jiří Kacetl (Pro Znojmo).
Zlatá studna by mohla být cisterna
Podle starosty města chybí peníze. „Sklo by muselo zajistit i poměrně těžkou dopravu, opatření by tak vyšlo řádově na statisíce. Moc dobře víte, že hospodaříme tak, abychom vycházeli a všechno bylo v pořádku,“ adresoval Vlastimil Gabrhel (ČSSD) zastupitelům na posledním jednání. Na fakt, že bude rozšířen chodník a doprava svedena bokem, nereagoval.
Cisterna je přitom přímo naproti domu s číslem popisným 48, ve kterém byl až do konce 19. století hostinec U Zlaté studny. A odborníci se domnívají, že zlatá studna je právě ona cisterna.
Jeden ze znojemských architektů, Jan Hora, si myslí, že by nemělo jít o politické, ale odborné rozhodnutí. „Vyjádření, že by sklo bylo příliš drahé, mi ve světle ostatních stavebních zakázek města přijde trochu nesmyslné,“ reagoval.
Památkáři výrobu skleněného průzoru přikázat nemohou.
„Jsme rádi, že se cisterna podařila zachovat a nezabetonuje se, jen vyplní násypem. Spokojíme se s tím, že tam nález zůstane a nebude se do něj zasahovat. A nic nebrání prezentaci pod sklem třeba za padesát let, když někdo bude chtít zvelebovat Znojmo,“ dodává Stránská s tím, že turisty tak o nálezu informuje kamenná deska v chodníku s textem a stylizací vody.
Podle šéfa Okrašlovacího spolku ve Znojmě musí cisterna počkat na příhodnější dobu, jak ekonomicky, tak lidsky. „Až se objeví na radnici někdo, kdo má rád město a podporuje turistický ruch,“ myslí si Otto Bouda.
Nemůžeme se vymlouvat na nedostatek peněz, míní zastupitel
Archeologové při několikatýdenním výzkumu v těchto místech narazili i na základy mohutné věže chránící vjezd znojemské Horní brány, která tu stála do roku 1853.
Přestože nález očekávali oni i projektanti, dělníci vyměňující vodovod pro Vodárenskou akciovou společnost nález nenahlásili a kopali dál, čímž porušili část zdiva. Městští úředníci předali podnět krajskému úřadu, protože podle nich nese odpovědnost firma.
Podle Boudy ale selhal stavební dozor. „Nefungují kontrolní mechanismy, což je ve Znojmě běžné. Představitelé nemají vztah k historii ani turistům. Ani někteří místní si neváží kulturních hodnot a vidí v nich jen dojnou krávu,“ nebere si servítky.
„Na Západě je běžné, že když se něco hezkého najde, tak to prezentují. Vymlouvat se na to, že nemáme peníze, nelze. Je to o prioritách, buď jsme Historické město roku 2010, anebo jenom zapadlá vesnice na okraji republiky,“ uzavřel téma Kacetl.
