Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jižní Morava opět bojuje se suchem. Bude hůř, říkají vědci

  9:18aktualizováno  9:18
Uplynulé dny Jihomoravanům ukázaly, co to znamená extrémní teplo a sucho. Problémy mají zemědělci, chovatelé ryb i zahradníci. Podle vědců ale současné tropické teploty budou za pár let normální. Opatření, jak jim čelit, jsou však zatím pořád jen na papíře.

Vyschlé koryto potoka Dunávka. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Přímo o katastrofě mluví výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček, podle kterého hrozí kvůli suchu mizerná úroda hroznů. Rybáři vyhlížejí další uhynulé ryby plovoucí na rybnících břichem nahoru. Dvaadvacet zahradníků se stará o květiny i zeleň u zámku Lednice, aby park vypadal tak, jak se u památky UNESCO sluší. Květinové záhony přežívají díky automatické závlaze.

„Horší je to tam, kde závlaha není. Problém máme s nově zasazenými stromy, které nestíháme zalévat. V posledních třech letech jich máme vysázených zhruba 1 200. Je možné, že některé uhynou. Takové sucho jsem za patnáct let, co se o zahrady starám, nepamatuji,“ popsal Oto Bernad, který je vedoucím zahradníkem zámku Lednice.

Nejnižší průtok na Bečvě a Rokytné

Tropické dny, kterými vědci označují období, kdy teploty přesáhnou 30 stupňů Celsia, budou v kraji podle studií v budoucnu běžnou součástí jeho práce. Lednice má štěstí, protože součástí parku je i čtyřiadvacetihektarový zámecký rybník, který na počátku 19. století nechal zbudovat rod Lichtenštejnů.

Právě dostatek vody v řekách a vodních dílech jižní Moravy je podle expertů zásadní. Písčitá půda v kraji totiž vláhu nedokáže zadržovat tak dobře, jako je tomu v jiných oblastech Česka.

Povodí Moravy kvůli suchu ve čtvrtek svolalo krizový štáb. Vedení organizace řeší klesající hladinu vody ve vodních nádržích – denně o pět až deset centimetrů. „Vodní nádrže jsou z hlediska naplněnosti na úrovni 80 až 92 procent. Všechny vodní nádrže, ačkoli dochází k poklesu jejich hladin, plní své funkce. Průtoky ve vodních tocích jsou ale výrazně podprůměrné po celém povodí Moravy. Nejnižší průtok je v horním povodí Bečvy a na řece Rokytné v Moravském Krumlově,“ konstatoval ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.

Kvůli vedru navíc chybí rybám ve vodě kyslík. „Může se to projevit například úhynem candáta v Dyji pod Novými Mlýny. Snažíme se zde situaci stabilizovat, ale další úhyny máme hlášeny,“ uvedl Hodovský. Na vedrech havaruje i podnikatelský plán Tomáše Zezuly, který zkouší ve vyřazených nádržích pisárecké čistírny vod chovat mořské ryby. Ty jsou na kyslík totiž mnohem citlivější. „Teplota kolem 26 stupňů znamená fyziologický strop pro všechny lososovité i mořské ryby. Hynou. Nyní je udržujeme v podzemních nádržích, kde je voda chladnější. To jde však dělat v omezeném množství,“ vysvětlil Zezula z firmy Moře v Brně.

Sucho zasáhlo nejvíce vodní toky

Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) výraznější srážky nepřijdou ani v příštím týdnu. Případný přívalový déšť vyprahlou půdu nespasí. „Voda, která takto naprší, se do hlubších vrstev půdy nedostane. Aby se sucho zlepšilo, muselo by mírně pršet týden v kuse,“ vysvětlil Mojmír Martan z brněnské pobočky ČHMÚ.

„Byl výrazně podprůměrný srážkový červen. V letošním roce zatím sucho nejvíce zasáhlo vodní toky, ale epizoda není u konce,“ doplnil Miroslav Trnka, který je zakladatelem projektu InterSucho, jenž se horkou budoucností kraje zabývá a monitoruje současný stav vláhy v půdě.

Zatímco nyní Jihomoravané takzvané horké vlny, tedy minimálně pět dní trvající vedra, ročně zažívají jednou až dvakrát, za 40 let by jich mohlo být i pět. Předpovídají to vědci z Univerzity Karlovy, kteří kraj označují jako v budoucnu nejsušší místo celého Česka.

Podle modelů tady bude například v období mezi lety 2040 a 2060 více než třetina roku bez srážek. I sucha, tedy období, kdy během šesti a více dní spadne méně než jeden milimetr srážek, budou častější. Na jižní Moravě takových období bude minimálně 20 za rok.

A v Brně bude sílit takzvaný efekt teplotního městského ostrova způsobený tím, že budovy či silnice teplo drží mnohem lépe než krajina. Obyvatelé města si tak od veder nemohou odpočinout ani v noci. „Snažíme se v souvislosti s rekonstrukcemi na veřejných místech více budovat vodní prvky. Příkladem je Zelný trh, kde jsou malé vodotrysky, a kašna před Janáčkovým divadlem. Startujeme také projekt oživení brněnských nábřeží tak, abychom zlepšili přístup Brňanů k řekám a udělali zóny kolem nich atraktivnější nejen pro letní horké dny, ale celkově,“ popsal náměstek brněnského primátora Martin Ander (SZ).

Podle něj město musí také lépe pracovat s odtokem dešťové vody. „Jsou pryč doby, kdy jediným způsobem, jak dešťovou vodu zadržet, byla výstavba velkých přehrad. Úkol číslo jedna je zadržovat vodu v místech, kde spadne. Tak aby neodtekla kanálem rychle pryč, ale zůstala v jezírkách přímo ve městě,“ dodal Ander.

Řešení zatím jen na papíře

Jihomoravský kraj navzdory chmurným předpovědím zatím opatření proti budoucímu suchu řeší jen papírově. Podle krajské mluvčí s bojem proti suchu kraj počítá v koncepci rozvoje do roku 2017, kterou na konci loňského roku schválili radní. „Je tam uveden rozvoj systémů predikce sucha a dalších dopadů klimatických změn, včetně zpracování krizových plánů. Jihomoravský kraj v současnosti spolupracuje na projektu s Centrem výzkumu globální změny Akademie věd,“ uvedla mluvčí Jihomoravského kraje Eliška Holešinská Windová.

Zatím ve fázi plánů je i agrární komora, se kterou kraj spolupracuje. „Zpracovává se záměr vodního hospodářství krajiny. První etapa je hotová, nyní se budou navrhovat konkrétní opatření k eliminaci dopadů sucha. Výsledek by měl být někdy v polovině roku 2016,“ navázal Václav Hlaváček z Regionální agrární komory Jihomoravského kraje.

Podle něj je třeba změnit skladbu zemědělských plodin i vybudovat soustavu nových rybníků, které by lépe zadržovaly vodu v krajině. „Voda se do nich může doplňovat podle potřeby například z novomlýnských nádrží. Zelenina, ovoce, réva - to vše bude potřebovat širší využití kapkových závlah,“ dodal.

Autor:


Deník pracující matky
Deník pracující matky

Jaké to je, když jde žena do práce a otec zůstává doma.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.