Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Bouřky a vedra ničí půdu, rostliny v proschlé zemi nemají co pít

  • 5
Neprší, a když už, tak voda odteče nebo se vypaří. Jižní Morava se potýká s mimořádným suchem. Obce zakazují zalévání, zemědělci už mají na mnoha místech zničené obilí.

Léto ještě ani pořádně nezačalo a na jižní Moravě už je půda vyprahlá. Už teď je jasné, že sucho potrápí zemědělce a zkomplikuje i každodenní život.

Například obec Vísky na Blanensku zakázala do odvolání používání pitné vody z obecního vodovodu k zalévání, mytí aut, ke stavebním účelům i napouštění bazénů. Ještě k mnohem masivnějšímu opatření přistoupilo Miroslavsko a Moravskokrumlovsko na Znojemsku, kde se zákaz týká hned dvaadvaceti katastrů a čtrnácti toků, ze kterých lidé nesmějí brát vodu.

„Sucho, které aktuálně v kraji panuje, je mimořádné vzhledem k tomu, v jaké části roku se nacházíme, jak vysoké panují teploty a jakou máme předpověď počasí. Touto dobou dozrávají některé zemědělské plodiny a situace se může projevit na výnosech,“ upozorňuje Petr Hlavinka, bioklimatolog a pedagog na Mendelově univerzitě v Brně a výzkumný pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Rostlinám už nyní vláha chybí. Nemohou se napít ani ze spodních vrstev půdy.

„Situace na jižní Moravě je velmi špatná. Sucho registrujeme v celém půdním profilu do hloubky 100 centimetrů, velmi nízká hladina vody je i v mělkých vrtech. Situace se zhoršila i na tocích, kde na mnoha profilech již registrujeme sucho,“ potvrzuje Martin Možný z Českého hydrometeorologického ústavu, který se zabývá monitoringem půdní vlhkosti.

V nejbližších dnech se stav ještě zhorší

Kořenový systém hlavních polních plodin se nachází ve velké většině do jednoho metru a to je i hloubka, kterou monitoruje pro celou republiku web intersucho.cz. Jeden z mála nástrojů, který může aktuálně zemědělcům pomoci.

Znojemsko bez vody

Zákaz nakládání s povrchovými vodami se týká řek: Rokytná, Olešná, Skalička, Miroslávka, a dále potoků: Rešický, Čermákovický, Trstěnický, Hornodubňanský, Dolnodubňanský, Dobřínský, Mašovický, Suchý, Šumický, Olbramovický.

Z katastrů jsou to: Moravský Krumlov, Rokytná, Rybníky na Moravě, Olbramovice u Mor. Krumlova, Vedrovice, Kubšice, Vémyslice, Tulešice, Čermákovice, Horní Kounice, Tavíkovice, Trstěnice, Horní Dubňany, Dolní Dubňany, Dobřínsko, Skalice u Znojma, Hostěradice na Moravě, Chlupice, Miroslav, Damnice, Jiřice u Miroslavi a Suchohrdly u Miroslavi.

„Popis aktuálního stavu, předpověď počasí a kvantifikace možných dopadů sucha se snažíme prezentovat tak, aby je hospodáři mohli uplatnit při operativním rozhodování. V současné době například s ohledem na harmonogram sklizňových prací,“ vysvětluje Petr Hlavinka, který je jedním z autorů webu.

Podle bioklimatologa Zdeňka Žaluda z Mendelovy univerzity jsou v lokalitách níže položených, jako je jižní Morava, už vážně a nenávratně poškozeny pšenice, ječmen i řepka.

„První dopady sucha se objevují již i na okopaninách a kukuřici. Vzhledem k předpovědi počasí, kdy hrozí spíše srážky přívalového charakteru, lze v nejbližších dnech očekávat plošné zhoršení stavu i v jiných oblastech, zvláště na lehčích půdách,“ varuje.

Obavy mají nejen velcí zemědělci, ale i drobní zahrádkáři. „Co na jaře nepomrzne, to nám v létě uschne. Budeme chytat dešťovou vodu do sudů, ale pochybuji, že to bude stačit k pořádnému zalévání,“ obává se krumlovská zahrádkářka Magdalena Langová.

Voda z bouřek odteče, další se vypaří

Z mapy intenzity sucha srovnávající aktuální nasycení půdy se stejným obdobím za posledních 50 let vyplývá, že situace v kraji je mimořádná. Přitom na sucho nemají vliv jen srážky, jedním z klíčových faktorů je teplota vzduchu.

„Na jižní Moravě obecně prší málo a průměr se nijak výrazně nemění. Ale co se nám mění, je charakter srážek – buď prší intenzivní deště z bouřek, které jsou lokální a ještě rychle odtečou, a oproti tomu pak je delší období, kdy neprší,“ upozorňuje Pavel Zahradníček z brněnského Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

„Tedy výrazně ubývá množství ‚zahradnického‘ deště. Dále se zvedají teploty a tím pádem se více vypaří voda z půdy. Kombinace změny charakteru srážek a vysokých teplot způsobuje v posledních letech častý výskyt sucha,“ vysvětluje Zahradníček.

Nedá se přitom říci, že by lidé vodou plýtvali – ještě v roce 1960 byla průměrná spotřeba vody v republice na obyvatele a den 235 litrů. V roce 2014 byla ale realita překvapivá – 130 litrů na osobu a den. Jestli se lidé chovají odpovědně, nebo spíše šetří, je otázka.

Lidé trpět žížní nebudou, krajina ano

Co nás tedy čeká v budoucnu? Záleží na tom, jak intenzivní a dlouhá epizoda sucha nastane. „Spořivost by měla být samozřejmostí, a ne aktem vynuceným například vyšší cenou vodného a stočného,“ podotýká bioklimatolog Žalud.

„To, že se omezím ve spotřebě vody, ovšem neznamená, že věci zásadně napomůžu. Jedno systémové opatření vydá za tisíce drobných aktivit. Což ale není o tom, že budeme čekat, že to za nás nějaké úřady vyřeší,“ dodává.

Černý scénář, že bychom se na 50. rovnoběžce dočkali nedostatku pitné vody pro osobní spotřebu, si představit nedovede. Alespoň ne plošně. „Jiná situace je v krajině. Tam problémy s vodou narůstat budou,“ domnívá se.

Potíže s nedostatkem vody v půdě ovšem nesouvisí jen s počasím a srážkami, jak ukázaly letos zveřejněné výsledky zkoumání jihomoravské půdy. V kraji je náchylná k erozi, nemá dost organické hmoty a zemědělci pěstují omezené portfolio plodin (psali jsme zde). Když na takovou půdu zaprší, voda se nevsákne, ale odteče.

Zemědělci se nemohou zcela spolehnout ani na umělé závlahy, ostatně jsou jen na 1,8 % území a spíše než na polní plodiny se hodí na zeleninu a ovoce. „Kapkové závlahové systémy budou nezbytností. Kapkové proto, že jsou na vodu úsporné. Stejně tak bude nutné v níže položených oblastech uvažovat o zalesnění lehčích písčitých půd,“ předvídá Žalud.