Sysel obecný (Spermophilus citellus) je jediný evropský zástupce rodu sysel.

Sysel obecný (Spermophilus citellus) je jediný evropský zástupce rodu sysel. | foto: František Vlček, MAFRA

Vymírající sysly mohou spasit vinaři, za péči o hlodavce dostanou známku

  • 7
Občas vykouknou pod hlavami vinohradu a postaví se na zadní. Zvědavě natahují krk, aby rychle přeběhli do dalšího řádku. Jihomoravské vinohrady jsou jedním z posledních míst, kde se dobře žije ohroženým syslům. Vinaři, kteří jim vytváří dobré podmínky pro život, v pátek dostali na lahve speciální známku se zlatým syslem.

Za posledních šedesát let klesl počet těchto hlodavců v České republice o 90 procent. Mohou za to především změny v hospodaření. „Noemovu archu“ pro ně dnes představují hlavně golfová hřiště, kempy nebo sportovní letiště.

Syslí rodiny ostatně žijí například na letišti v Břeclavi či v Miroslavi na Znojemsku. „Pro dlouhodobé udržení sysla v republice však tato malá a izolovaná území nestačí. Nadějí je pro něj vinařský kraj,“ oznamuje Jan Matějů, zoolog z Muzea Karlovy Vary, který dlouhodobě hlodavčí populace studuje.

„Někteří vinaři totiž začali zatravňovat řádky mezi révou a vytvořili tak vhodné prostředí pro celou řadu živočichů, včetně sysla obecného. Vezmeme-li v úvahu plochy vinic na jižní Moravě, mají tato území opravdu velký potenciál,“ dodává.

V posekané trávě mají přehled

Vinice se zatravněnými mezipásy jsou pro sysla ideální. V posekané trávě má dobrý rozhled, takže se lépe vyhne predátorům, je tu pro něj i dostatek potravy.

Zatravňování meziřadí však není zatím běžnou praxí. Ministerstvo životního prostředí a organizace Alka Wildlife proto vytvořily ochrannou známku Sysli na vinici. Ta bude udělována vinařům, kteří hospodaří ekologicky a vytváří syslovi dobré podmínky.

„Víno z vinic, kde žije sysel, poznáte podle malé zlaté známky na lahvi, vinaře pak podle větší samolepky na dveřích,“ představuje ochrannou známku Kateřina Poledníková z organizace Alka Wildlife, která věří, že známka zapůsobí i na zákazníky.

„Ti si pak nebudou víno vybírat jen podle kvality, ale také podle toho, jak vinař hospodaří na své vinici,“ podotýká.

Známku dostalo prvních 14 vinařů

To potvrzuje i Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra: „Respekt k přírodním procesům a biologická diverzita jsou tím správným trendem, kterým by hospodaření v krajině, včetně vinařství, mělo jít,“ uvedl.

V pátek zlatou „syslí“ známku dostalo prvních čtrnáct vinařů z Velkých Pavlovic. Používat ji mohou pouze na vína z viničních tratí, kde byl výskyt živočicha potvrzen. A platí pouze na jeden ročník.

Pak je potřeba zkontrolovat, jestli syslí kolonie nezmizela. Postupně by mohli získat „zlatého sysla“ i další vinaři. Třeba v okolí Čejče na Hodonínsku či na Znojemsku, kde se syslí rodiny také zabydlely.