Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Televize v hospodě nemusí sloužit veřejné produkci, vzkázal soud Intergramu

  16:05aktualizováno  16:05
Ústavní soud vyhověl stížnosti hostinského z Trutnovska, jenž měl v provozovně televizi bez licence potřebné pro veřejnou produkci. Spor s Intergramem, kolektivním správcem autorských práv, musí znovu řešit Krajský soud v Hradci Králové. Důvodem je porušení práva na spravedlivý proces.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Hostinský se bránil tvrzením, že televize sloužila pouze pro soukromé účely, případně k promítání videozáznamů motoklubu, a nikoliv k veřejné produkci.

Královehradecký soud musí prokázat, že televize skutečně sloužila k veřejné produkci, a tedy zasahovala do autorských práv.

Ústavní soudci podle zpravodaje Vojtěcha Šimíčka obecně dospěli k závěru, že provozovatele restauračních zařízení, kteří užívají televizi k veřejné produkci, musí uzavírat licenční smlouvy. Kolektivní správci ale nemohou postupovat bezohledně a příliš tvrdě. Musejí prokázat, že televizor je provozuschopný a že jeho prostřednictvím skutečně docházelo k zásahu do autorských práv.

Předmětem sporu je částka odpovídající údajnému bezdůvodnému obohacení hostinského. Krajský soud přiznal Intergramu 3 895 korun plus úroky a náklady řízení. Kontrola však vůbec neověřila funkčnost televizoru ani způsob a míru jeho užívání, ačkoliv to podle ústavních soudců udělat mohla.

„Spokojila se s fyzickou přítomností televizoru a s výpovědí přítomné obsluhy, přestože výpověď byla značně neurčitá,“ uvedl Šimíček. Obsluha řekla, že televizor se pouští příležitostně, „třeba když je olympiáda“. Úterního vyhlášení nálezu se nikdo z účastníků řízení nezúčastnil.

Předloni si Intergram přišel na 180 milionů korun

Intergram je nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů. V oblasti veřejných produkcí ročně uzavírá asi 40 tisíc smluv.

Inkaso za veřejné produkce v roce 2013 činilo 180 milionů korun, z toho restaurace představovaly 48,4 milionu a hotely 32,8 milionu. Povinnost získat licenci se týká také provozovatelů obchodů, heren, služeb, sportovišť, diskoték či výstavišť.

Čísla za loňský rok ještě nejsou k dispozici. Další kolektivní správce, Ochranný svaz autorský (OSA), v roce 2013 za veřejné prostory vybral 160,2 milionu korun, uvedl Roman Strejček, předseda představenstva OSA. ÚS již loni v jiné kauze rozhodl, že když si například prodavač pustí v obchodě vlastní rádio, nemusí kvůli tomu provozovatel platit kolektivnímu správci autorských práv.

Požadovat licenci by bylo v podobných případech přepjatě formalistické. Konkrétně tehdy soudci vyhověli firmě Velo CZ, spor se týkal rádia v prodejně a opravně kol (o tomto sporu čtěte zde).

V podobných případech by měla justice podle ÚS podrobněji zkoumat konkrétní okolnosti, například zda rádio skutečně bývalo v provozu, komu patřilo a zda z něj měl provozovatel nějaký prospěch.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.