Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tenkrát, když visel rudý prapor

  16:23aktualizováno  16:23
Bylo to šedivé, naoko klidné, nevzrušivé město s ošuntělými ideologickými nápisy a rozbitými ulicemi. Jenže pod touto nevábnou skořápkou Brna se krátce před 17. listopadem skrývalo něco, čím se nepoměrně barevnější přítomnost pochlubit nemůže: družnost a pospolitost lidí, které spojovala nechuť k politickým (ne)pořádkům.

Brno před rokem 1989 | foto: ArchivMF DNES

"Bylo mi přes dvacet a měl jsem okruh kamarádů na vysoké škole, chytré lidi, studující historii a literaturu. Bolševické blbosti jsme si připouštěli co nejméně," vzpomíná historik a odborník na novodobé dějiny Jan Břečka.

A nešlo jen o intelektuály. Většina lidí měla svůj okruh známých, a tím i svůj svět, do kterého ty ostatní, neprověřené moc nepouštěla. O to pevnější vazby, přátelství a vztahy ale vznikaly.

Navenek vypadalo město klidně...

S tím souhlasí i historička a popularizátorka brněnských dějin Milena Flodrová, více než o generaci starší než Břečka.

Na první pohled podle ní město vypadalo klidně a spořádaně. Na veřejnost totiž pronikaly jen věci, které proniknout mohly.

Vzpomínáte vy

Jak vzpomínáte na období před 17. listopadem 1989? Jaké jsou vaše zkušenosti, co vám utkvělo v paměti.

Napište redaktorovi MF DNES Luboši Marečkovi na e-mail lubos.marecek@mfdnes.cz. Nejzajímavější příspěvky otiskneme.

"O pozadí disidentských tragédií a ústrků se na veřejnosti mluvit nesmělo," líčí obrázek většiny jihomoravských měst a městeček před bouřlivými událostmi konce roku 1989.

"Vzpomínám na odstřel Domu nábytku na náměstí Svobody, k němuž došlo na podzim roku 1989. Bydlel jsem s maminkou o dva domy vedle. Náměstí žilo a sdružovali se na něm lidé, jen když byly přikázané oslavy vítězných únorů a říjnů. To nám vždycky přes okna visel nějaký rudý prapor," vzpomíná Břečka.

A přidává další zajímavou vzpomínku: Při takových nařízených oslavách měli nájemníci domů kolem největšího brněnského náměstí doporučeno nevycházet z domu. Důvod? Aby neznervózňovali řečnící soudruhy na speciálních tribunách.

Kavárny zmizely

Dalším typickým obrázkem předlistopadového Brna byly populární a dnes už neexistující kavárny a hospody, v nichž se lidé scházeli nejen kvůli tomu, aby nadávali na poměry.

"Srazy v hostinci U Formana na Čáře bývaly pověstné," přemýšlí historik Břečka o restauraci, která dnes opět nese zmiňovaný název.

A bez falešné nostalgie za starými časy se zasní nad dalším pohostinským tahákem Brna. Legendární Akademickou kavárnou, která v Gorkého ulici trůnila bezmála jedno století.

"Její zavření zkraje devadesátých let kvůli divokému podnikání považuji za zločin," rozhorlí se Břečka.

V zakouřené místnosti se stoly s lacinými ubrusy se totiž scházeli lidé, kteří si rozuměli. Studenti i jejich pedagogové z protější filozofické fakulty. Podnikatelský záměr změnil toto místo svobodomyslných lidí v prodejnu nábytku.

Přetvářka jen na veřejnosti

A jeden stárnoucí docent, jak traduje Břečka, si změny restauračních poměrů nevšiml. Vešel mezi stoly a židle a tvrdošíjně se dožadoval piva.

"Mezi jistými lidmi panovala pospolitost, scházeli se a důvěřovali si víc než dnes. Rodiny se však uzavíraly do sebe. Zavřeli jste dveře, byli jste doma a tím končila malá přetvářka, která byla na veřejnosti nutná," kreslí obrázek doby historička Flodrová. Na neupraveném městě nebylo co k okukování. Lidé se skutečně sdružovali na známých místech.

"Pověstná byla kavárna Bellevue. V ní sedávali u jednoho stolu básníci Skácel a Mikulášek," demonstruje jeden z rysů doby Břečka. Ostatně sám tehdy bydlel nad jinou brněnskou raritou na náměstí Svobody. Nevábná lidová jídelna nesla až žertovný název Pipi grill.

Úderem desáté se zavíralo

Ale soudruzi v neuklizeném městě nařizovali pořádek. Většina restaurací musela úderem desáté zavřít, což je pro dnešní dvacátníky téměř nepředstavitelné. Jakoby předzvěstí nastupujících kapitalistických časů byl hostinec U Kata.

Pivní nálevna nedaleko nádraží měla jako jediná v celém městě otevřeno nonstop. "Dnešní doba má ale mnohé podobné problémy jako časy před listopadem 1989, jen jiná politická znaménka," dodává historik Břečka.

A v čem se podle něj nelišíme od předcházející generace? Třeba v kariérismu a honbě za úspěchem.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policisté na tísňové lince 158 měli ze zlovolných telefonátů těžkou hlavu.
Policisté hledali spoutanou holčičku v autě, její únos však byl výmysl

Vymyšlenou historkou o únosu zaměstnaly dvě školačky policisty v Hodoníně, kteří na základě jejich svědectví hledali auto se spoutanou holčičkou. Ve výpovědích...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Jihomoravský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Vranovská přehrada.
Kempy hlásí plno, turisté spí mezi auty. Rezervovat stany předem nejde

Je nám líto, musíte jinam. S takovou odjíždějí někteří turisté z kempů u Vranovské přehrady, které už několikrát vyhlásily stopku, protože mají přeplněno....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.