Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Test veřejných toalet v Brně: na jejich hledání si pořiďte kompas

  11:57aktualizováno  11:57
Občas ani pravý Brňan neví, kde je najít. Natož výletník. Přitom na ta místa chodí i král sám. Řeč je o záchodech v Brně. MF DNES otestovala veřejné toalety v centru města. Je jich celkem dost, ale jsou naprosto „neviditelné“.

Veřejné záchody. Ilustrační foto. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Redaktoři několikrát poctivě prošli střed města po nejfrekventovanější trase Česká ulice – hlavní nádraží. Tedy po cestě, po níž denně proudí tisíce lidí a vedou tudy procházky turistů. Přitom veřejných záchodků není rozhodně málo, jen jsou ve vedlejších ulicích, neoznačené a nevedou k nim žádné šipky.

„Systém značení jistě stojí za zlepšení. Momentálně zrovna řešíme podobu věci, provázanost s jednotným vizuálním stylem města Brna. Nechceme vyrábět navigační cedule, které by se třeba za půl roku měnily kvůli vizuálu, to by bylo notně neefektivní. Nicméně o tom problému víme a je v řešení,“ přiznal Roman Burian, mluvčí městské části Brno-střed, pod niž většina toalet v centru patří.

Těch veřejných je dvanáct, přístup umožňuje i řada obchodních domů.

Nepřehlédnutelné jsou vlastně jen záchody v Rooseveltově ulici naproti Janáčkovu divadlu. Nedávno u nich vyrostly cedule s jasnými piktogramy žen a mužů, hodin a částkou, kterou si musí člověk připravit.

„Holky to mají za šest korun, kluci jen za dvě. To mi přijde divné,“ říká napůl z legrace, ale taky napůl vážně třicetiletá maminka z Brna, která se navíc s kočárem do historických podzemních prostor nedostane.

Různé ceny za použití dámských a pánských toalet se objevují na více místech. „Cena je rozdílná za použití pisoáru a kabinky. Je to vlastně historická věc, nicméně to částečně odráží nákladovost. Pisoár zabere míň místa, rychleji se uklízí, spotřebuje méně vody, není potřeba toaletní papír a tak dále,“ vypočítává Burian.

Horor na toaletách

Drahá budka aspoň neláká vandaly

Veřejné toalety na Joštově ulici v Brně stály bezmála tři miliony korun a mají odolat i vandalům.

O téhle brněnské toaletě se hodně mluvilo. Stála totiž tři miliony korun. Je krásná, moderní, ale v testu MF DNES by se z hlediska čistoty dala označit za propadák. Ani se značením to není žádná sláva, z nejfrekventovanější České ulice vás k ní nasměrují jen ti, co ví. Stojí v Joštově ulici a korunovala velkou rekonstrukci jedné z centrálních ulic. Mozaikou obložený kvádr je plně automatický, takzvaně bezúdržbový. Cesta, kterou jde většina velkých měst. Další takový funguje už několik let na Brněnské přehradě.

Vysokou cenu okomentoval před třemi a půl lety, kdy rekonstrukce Joštovy skončila, kdekdo. Autor architektonického návrhu celých oprav včetně WC Ivan Wahla k tomu tehdy řekl: „Nechtěli jsme, aby to byla hloupá piksla. Navrhli jsme dražší materiály, které vydrží a odolají vandalům.“ Jeho kolegové operovali tím, že cenu zvyšuje i samotná zakázka, do níž mluví moc lidí.

Vandalové se šedivému objektu podle Tomáše Hájka ze správcovské Veřejné zeleně města Brna opravdu vesměs vyhýbají. Místo se také osvědčilo, i když jej zřejmě ani blíž k centru postrčit nešlo. „Musíte mít prostor pod zemí, připojení na vodu, odpad,“ vyjmenoval Hájek. „Ajnclík“ na Joštově nikdy nebude výdělečný a ani o to nejde. „Vždyť je to veřejná služba,“ dodává Hájek. U WC je konečná trolejbusů, naproti a vedle frekventovaná fakulta a také tu občas parkují autobusy s turisty.

Zajímavý kousek si tedy o to víc zaslouží čistotu a stejně tak čistotné zákazníky.

Ale postupně. Přestože v Rooseveltově to na povrchu díky novým poutačům vypadá luxusně a nově, při sestupování do podzemí se člověk schod od schodu začíná bát. A bojí se zřejmě i paní toaletářka. Jen rychle vystrčila ruku, vzala si šest korun a zase se ve své kukani rychle přivřela a dokousávala rohlík.

WC není na první pohled nic moc, ale má vše, co je potřeba – zamykací dveře, věšák, toaletní papír, papírové ručníky, mýdlo, teplou vodu. A nutno dodat, že v tomto směru prošly vlastně všechny toalety v centru. Jen ty nové jsou prostě hezčí, v obchodních centrech Vaňkovka a Letmo dokonce krásné. A máte to i s muzikou.

Paradoxně nejhůř dopadl ten nejmodernější, nejkrásnější a taky nejdražší, plně automatický záchod, který stojí v Joštově ulici. Byl to nevoňavý a ušpiněný zážitek nikoli proto, že venku byl marast.

Podle Tomáše Hájka z Veřejné zeleně města Brna se museli redaktoři trefit do času, než počítač toaletu vysprchuje a smyje podlahu. To se děje jednou za 5 až 6 návštěv. Pokaždé je však vyčištěno a vydezinfikováno prkénko, které se navíc zasouvá. „Přestože je záchod takzvaně bezúdržbový, plně automatický, samozřejmě jej naši lidé kontrolují, doplňují mýdlo, chemikálie. Je to tak jednou za dva dny,“ vypočítal Hájek.

Za tři a půl roku, co toaleta v Brně stojí, neměla žádnou velkou závadu. Přes internet je vidět počet návštěv i servisů. „I přes pravidelné kontroly se může stát, že nějaký nezodpovědný návštěvník zanechá prostory veřejného WC ve špatném stavu,“ konstatoval Hájek. A dodal, že za říjen, listopad a prosinec si na Joštovu odskočilo 682 lidí, to vychází zhruba na sedm až osm lidí denně.

A jde se dál. Podobně hororový přístup jako v Rooseveltově zažije člověk i na Zelném trhu.

„Vstup je dost odpuzující, jde se nevzhlednou budovou, klesá se hluboko do sklepa a člověk se bojí, jestli nedostane něčím po hlavě,“ líčí svoji misi kolega. Odměnou mu byl ale vzorný a kompletně vybavený prostor samotných záchodků.

A milá paní toaletářka. „Co je Zelňák rozkopaný, chodí sem maximálně třicet lidí za den. Před opravami a v sezoně to ale bývalo i tři sta,“ pravila důchodkyně.

Kousek od Zelného trhu je Stará radnice a hlavní brněnské informační centrum, kam míří turisté. Pokud se na toalety zeptají, pracovnice jsou jim v pěti jazycích schopny cesty popsat a nádavkem přidat vytištěný seznam, který kdokoliv najde i na portálu GotoBrno.cz. Při samotné procházce městem jim poradí průvodkyně. „Nejčastěji je před začátkem exkurze upozorní na možnost využití toalet ve Velkém Špalíčku, pak – pokud je během prohlídky potřeba – je nasměrují k nejbližšímu možnému místu,“ řekla mluvčí TIC Gabriela Peringerová.

Jen přes turniket

To už se přibližujeme k hlavnímu nádraží, kde jsou hned dvoje veřejné záchody, navíc poměrně dobře značené a s dlouhou historií. První najde zájemce hned vedle půlkulaté budovy Čedoku a jako jediné je spravuje Magistrát města Brna.

S návštěvou nikdo nemusí otálet, přestože zvenku příliš nelákají. A budou ještě lepší. „V letošním roce počítáme s jejich modernizací,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

WC ve velkých městech v kraji

  • Blansko Jsou v zadním traktu radnice, kousek od informačního centra. Kdo potřebuje, doptá se. Kdo ale není místní, nenajde je. Cena je pět korun, o čistotu se stará toaletářka.
  • Břeclav Nachází se na nábřeží Dyje nedaleko centra města. Kdo o nich ví, ten si je najde, ale kdo to tam nezná, může je snadno přehlédnout. Odskočit se dá i na nádraží či v blízkém obchodním centru.
  • Hodonín Jsou v Regionálním centru na Masarykově náměstí, v těsné blízkosti radnice. Ne každý si jich však všimne, jde se k nim totiž podzemní cestou, která začíná u úřadu. Dalších možností je řada.
  • Vyškov Jsou přímo v centru, hned u Masarykova náměstí. Fungují od pondělí do soboty, v neděli jsou zavřené. Pak zbývají toalety třeba u nádraží.
  • Znojmo Lidé je najdou v Radniční ulici, na Horním náměstí, na jižní přístupové cestě k hradu, na nádraží. Nejmodernější na Horním náměstí jsou za pět korun, všechny jsou čisté.

  • WC v Brně 

Veřejně přístupné toalety v centru Brna

Joštova, Rooseveltova (naproti Janáčkovu divadlu), Malinovského náměstí (vedle Domu umění), Zelný trh, Velký Špalíček, OC Omega, Denisovy sady – ul. Petrská, OD Letmo, podchod nádraží ČD, Nádražní ul. (naproti Hlavní poště), Tesco (4. patro), Galerie Vaňkovka, Zvonařka, Špilberk

ceny: za kabinku 4 – 6 korun, za pisoár 2 – 3 koruny, nejdražší je za 10 korun budka v Joštově ulici

otevírací doba: otevírají mezi 7. a 9. hodinou, zavírají nejčastěji v 18 hodin, na Zvonařce až ve 22 hodin, na nádraží jedou nonstop

Jen přes ulici, v podchodu nádražní haly, jsou jediné nonstop brněnské toalety. V této lokalitě je nasnadě, proč se na ně člověk dostane jen přes turniket.

Byla by to jinak umývárna pro všechny bezdomovce, kteří mají toto místo obzvlášť rádi. Za otáčecí branou vás pak čeká omšelá klasika, která ale samozřejmě výborně slouží svému účelu.

Kompas s sebou

A tím můžeme výčet viditelných záchodů ukončit. Na zbytek aby si vzal člověk kompas. Podle vytyčeného seznamu víme, že jedny jsou určitě na Malinovského náměstí.

„Procházel jsem tam všechno možné, ale ne a ne je najít,“ konstatoval spolupracovník MF DNES Michal Rapco a až ze stránek Brna-střed a turistického GotoBrno.cz se dozvídáme, že lidé na ně narazí u Domu umění. A vlastně jen omylem pak našel toalety u Petrova, navíc byly v tu chvíli dočasně zavřené.

„Když teď tak stojím na náměstí Svobody a rozhlížím se, tak vlastně vůbec nemám páru, kam bych měla zajít,“ rozpačitě krčí rameny třiašedesátiletá žena, která v Brně žije od svých pěti let. Přitom přiznává, že ve svém věku sice přímo neplánuje svoje cesty podle toalet, ale musí přemýšlet, kde by je případně našla.

S tímto vykřičníkem v hlavě chodí po Brně i maminky s malými dětmi. Ty navíc často potřebují také přebalovací koutek.

Přímo na centrálním náměstí by si tázaná žena mohla odskočit do obchodního domu Omega. Anebo do McDonald´s, jenže tam ji to přijde na deset korun nebo hamburger, s ním má svoji potřebu zadarmo.

Na náměstí Svobody takový problém nebýval. Do roku 1964 zde stával legendární Hříbek. V horní části kulatého objektu s přesahující střechou byla čekárna a prodejna. A v podzemí našli Brňané úlevu. Dílo architekta Oskara Pořísky zde stálo od roku 1926, pak po 38 letech zmizelo s velkou rekonstrukcí centrálního náměstí.

Ještě poměrně nedávno se o obnově Hříbku mluvilo i proto, že to bývalo místo dostaveníček a srazů jako dnešní „Čára pod hodinami“. Nakonec vedení města od záměru upustilo a dohodlo se se soukromým investorem, že v Kozí ulici v novém polyfunkčním domě vybuduje veřejné toalety. A ty jsou tak neviditelné, že se neobjevují na žádném oficiálním seznamu.

Drahý špás

Dobrá zpráva je, že většina záchodků je otevřená minimálně do 18:00, některé i do pozdních večerních hodin. Na nádraží nonstop.

Je určitě lepší je využít. Zatímco u dětí je nastrčení nad kanál nebo ke křoví občas nezbytností a nikoho asi příliš nepohorší, u dospělých se nehodí. A může přijít draho: „Jde o přestupek proti veřejnému pořádku, za který je možné na místě uložit pokutu do tisíce korun,“ potvrzuje Jakub Ghanem, mluvčí brněnských strážníků.

A hříšníků je podle něj dost.

Autoři:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.