Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Těžba v Podyjí straší turisty, parkem se nese řev motorových pil

  7:59aktualizováno  7:59
Tam, kde rostly borové háje, zeje nyní les prázdnotou, a podobné to zanedlouho bude i se smrkovými nebo modřínovými porosty v celém Podyjí. Projet se v těchto dnech na kole tímto národním parkem třeba mezi Hradištěm a Mašovicemi není nic romantického.

Skládka dřeva v první zóně. | foto: Archiv MF DNES

Holé mýtiny, těžkou technikou vyježděné koleje v kdysi hustém lese a vyskládané klády určené k následnému prodeji nijak nepřipomínají nedotčenou krajinu národního parku.

"Jezdím tudy s přáteli každý rok. To, co je ale teď vidět, je k pláči. Všude v Podyjí převládají duby, když je pak někde pár borovic, hned je pokácí. A přitom se takzvaní ochránci pyšní, kolik je tady druhů rostlin a živočichů. Takhle tady nezbude nic," míní Jakub Sláma z Brněnska, který do Podyjí pravidelně vyráží na kole.

Kácení v Podyjí

Ze stromů Podyjí tvoří jehličnany asi 25 procent. Po zásahu ochránců jich má zůstat 10 až 15 procent.

Třeba zastoupení borovice lesní by ale mělo klesnout z nynějších 14 na maximálně pět procent.

Právě v okolí Hradiště, ale i na Čížovsku nebo na Vranovsku nyní lesníci těží černé borovice, modříny a další jehličnany. Nahradit je mají buky a duby a další listnaté dřeviny - podobně jako časem i jinde v národním parku.

Kácené stromy do Podyjí nepatří, vysvětluje správa parku

A proč vlastně má být Podyjí v budoucnu téměř bez jehličnatých stromů? Správa parku to zdůvodňuje tím, že tyto dřeviny tam nejsou původní.

"Z lesů Podyjí nyní těžíme hlavně borovici černou a modříny, ale na některých místech i smrky a borovice lesní. Člověk je pro ekonomickou výhodnost rozšiřoval na místa, kam s ohledem na jejich životní nároky nepatří. Smrk a borovice se navíc vysazovaly v monokulturách, kde chybí mezidruhový konkurenční boj o takzvané místo na slunci," zdůvodňuje rozsáhlou těžbu jehličnanů vedoucí odboru péče o les Správy Podyjí Petr Vančura.

Stejnověké a stejnorodé porosty vysazené mimo jejich přirozené lokality mají podle něj navíc horší stabilitu a odolnost. "Jsou náchylné na působení nepříznivých vlivů, jako je sucho, silný vítr, mokrý sníh, dřevokazné houby, hniloby nebo podkorní hmyz," míní pracovník správy parku.

"Holiny nevznikají. Tam, kde se těží, jsou tisíce semenáčků"

Turistům a místním ale vadí nejen to, že z Podyjí kvapem mizí atraktivní jehličnany, ale že po těžbě vznikají rozsáhlé holiny, které přitom správa parku ještě před několika lety odmítala.

Pokácené stromy ve druhé zóně.

Pokácené stromy ve druhé zóně.

Pohled z cesty Králův stolec - Hradiště směrem k řece.

Pohled z cesty Králův stolec - Hradiště směrem k řece.

"O žádné holiny ale nyní určitě nejde. V místech, kde se těží, jsou vidět tisíce malých semenáčků převážně dubů a habrů," tvrdí Vančura. Přesvědčit obyvatele o nutnosti těžby jehličnanů se ale přírodovědcům stále nedaří.

"Prostě mají teď od státu peníze a potřebují je někde rozpustit, tak proč ne na těžbu. Navíc za vytěžené dřevo dostanou další nemalé peníze," vidí příčiny jeden z obyvatel městské části Hradiště, který nechce být jmenován. Takové nařčení ale správa národního parku odmítá.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vězení (ilustrační foto)
Policisté dopadli muže, který přepadl pošty. Hrozí mu deset let za mřížemi

Až deset let hrozí jednačtyřicetiletému muži, který podle kriminalistů přepadl pošty v Brně a Mutěnicích na Hodonínsku. Dopadli ho v jedné z obcí na Brněnsku....  celý článek

Střet osobního auta a vlaku na Znojemsku má tragické následky. Na místě zemřeli...
Dva dospělí zemřeli po střetu auta s vlakem, dívka bojuje o život

Tragická nehoda zastavila odpoledne provoz na trati v obci Olbramkostel na Znojemsku. Dva dospělí pasažéři z osobního auta, které vjelo před vlak, zemřeli na...  celý článek

Šárka Divácká otevírá v Brně prodejnu s cukrovinkami. Svými výrobky dokazuje,...
Uniformu vyměnila za zástěru. Teď otevírá v Brně prodejnu cukrovinek

Šárka Divácká se před několika lety rozhodla vyměnit uniformu za cukrářskou zástěru. Když ji při studiu na Univerzitě obrany oslovili z vyhlášené brněnské...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.