Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tmu v Podyjí chtějí odborníci chránit. Pro zdraví i pozorování hvězd

  7:19aktualizováno  7:19
Pořádný zmatek v biologických rytmech zvířat a rostlin, neblahý vliv na lidské zdraví, ale i ochuzení o krásy noční oblohy. To jsou hlavní důsledky světelného smogu. Tmavou oblohu chtějí odborníci zachránit v Podyjí na Znojemsku.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Ještě koncem šedesátých let byla obloha nad Brnem tak temná, že bychom na ní pouhýma očima zahlédli až dva a půl tisíce hvězd.

„Kvůli narůstajícímu počtu pouličních lamp, reklam i reflektorů mířících na brněnské památky se však výhled zhoršoval. Snad největší zlom přišel v roce 1974, kdy byly hromadně v pouličních lampách instalovány rtuťové výbojky, brzy nahrazené ještě horšími sodíkovými zdroji světla s charakteristickým oranžovým odstínem,“ vysvětluje šéf brněnské hvězdárny Jiří Dušek.

Dnes lze z Kraví hory vidět nanejvýš několik stovek hvězd a pozorování galaxií, mlhovin, komet či meteorů je velmi obtížné, pro náhodného pozorovatele takřka nemožné.

„Jinak řečeno, nikdy u nás nenastane přírodní tma. Ostatně jako ve zbytku Evropy. Nicméně nejsme vědecká instituce, popularizujeme astronomii a vědu obecně. Obloha je v Brně světlá, ale je to daň za to, že jsme dopravně dostupní téměř v centru města,“ dodává Dušek.

Podobně jsou na tom i další jihomoravská města – Břeclav, Vyškov a Znojmo. Přesto právě na Znojemsku nyní vzniká iniciativa, která má tmavou oblohu zachovat.

Další „oblast tmavé oblohy“

Nejlepší příležitost spatřit nebe poseté hvězdami je totiž v kraji v oblasti národního parku Podyjí.

„Lidé sem jezdí mimo jiné také pro pohled na noční oblohu. Ideální by bylo tady situaci ještě zlepšit, ale reálné bude aspoň toto přírodní bohatství noci zachovat,“ říká Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti a předseda Odborné skupiny pro tmavou oblohu, který se zabývá světelným znečištěním v republice už patnáct let.

V Podyjí by mohla vzniknout další „oblast tmavé oblohy“. V České republice jsou takové zatím tři: v Jizerských horách, Beskydech a v okolí Manětína na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje.

Na Znojemsku by mohla zasahovat od Znojma až ke Slavonicím. Memorandum za zachování oblasti tmavé oblohy už podepsala šestice znojemských obcí.

„V roce 2017 bychom chtěli k podpisu získat další úřady krajů i obcí,“ popsal šéf správy národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

V noci budeme svítit dál, slibuje starosta

Na podpis memoranda naváže obnova veřejného osvětlení, jež lépe svítí, má několikanásobně nižší spotřebu a pomáhá životnímu prostředí. „Neznamená to, že přestaneme v noci svítit nebo to budeme direktivně zakazovat všem našim občanům, ale že budeme světlo z lamp veřejného osvětlení vynakládat účelně,“ vysvětluje první muž obce Lesná Ivo Prchal.

Právě výměna veřejného osvětlení je totiž nejúčinnější prostředek, jak noční obloze pomoct.

„My v této iniciativě pomáháme poskytováním svého know-how a technické podpory. Státní fond životního prostředí na to na letošní a příští rok schválil dotační program,“ přibližuje Vladimír Vácha, mluvčí společnosti
E. ON, která je dalším ze signatářů memoranda.

Informování je ze všeho nejdůležitější v boji proti světelnému smogu i podle Suchana. „Spíš než astronomům, kterým světelné znečištění ničí podmínky k pozorování oblohy, vadí světelné znečištění ještě mnohem více přírodě a lidskému zdraví. Lze se jen podivovat, že je zájem zodpovědných institucí, jako jsou ministerstva životního prostředí a zdravotnictví a hygienická stanice, jen minimální,“ podotýká.

Noční obloha nad Podyjím je podle odborníků jedna z nejzachovalejších v České republice. Výhled na hvězdy zde neruší až na malé výjimky žádný velký zdroj světelného znečištění. Vyplývá to z pozorování České astronomické společnosti, které se uskutečnilo před několika lety. Podobných míst už je v Česku i celé Evropě velice málo. Jde například o odlehlá místa jižních Čech a na území národního parku Šumava.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.