Po většinu roku patří oprýskaná továrna zeleni a zvířatům.

Po většinu roku patří oprýskaná továrna zeleni a zvířatům. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Žádné zbraně. Továrna bývalé Zbrojovky dává azyl umělcům i divoké zvěři

  • 3
Někdejší tovární areál Zbrojovka v brněnských Zábrdovicích znovu ožívá. Uplynulý víkend jej obsadily hned dva kulturní festivaly. V průmyslově nevyužívaných místech sídlí už jen několik firem, prostory si však mimo umělců oblíbilo rovněž mnoho druhů divokých zvířat.

V lednu 2008 zdejší 22 a půl hektaru velký areál vydražila slovenská společnost J&T, která chtěla pustnoucí tovární haly kdysi veleslavné Zbrojovky zbořit a na jejich místě spolu se skupinou CPI Radovana Vítka postavit nové byty a kanceláře.

„Zahájení tohoto projektu je ale stále v nedohlednu, stavitelé uvádějí, že čekají na nový územní plán Brna,“ napsal vloni na server E15 Daniel Novák. Od té doby areál dále spí a chátrá. I když...

Zbrojovka Brno

  • Továrna vznikla v roce 1918 jako Československá státní zbrojovka. Opravovala vagony a vojenské pušky, vyráběla telegrafní a telefonní výstroj aj.
  • Po rakouských a německých puškách začala s výrobou vlastních pušek vzoru 24.
  • Areál v brněnských Zábrdovicích byl postaven v letech 1924 a 1925. Vyráběly se tu pušky, kulomety, automobily i potřeby pro strojírny a nářaďovny. Dále i jízdní kola, průmyslové váhy, letecké motory.
  • Dokonale organizovaný podnik s moderní sériovou a přesnou výrobou byl od druhé poloviny 20. let 20. století jedním z největších výrobců pušek na světě.
  • Ve 30. letech vyráběl i psací stroje podle Remingtonu.
  • V letech 1934 až 1938 se Zbrojovka stala koncernem světového významu se sedmdesáti závody a provozovnami. Vyráběly se traktory, motocyklové motory, lovecké a sportovní zbraně.
  • V 80. letech se ve Zbrojovce Brno dělala kancelářská, sdělovací a výpočetní technika, dieselové motory pro traktory Zetor aj.
  • V 90. letech se zrušily neperspektivní obory a od roku 2003 začala firma krachovat.
  • Roku 2006 byli propuštěni poslední zaměstnanci. Areál brněnské Zbrojovky byl roku 2008 vydražen za částku 707 milionů korun holdingovou společností J&T.
  • Dnes tu sídlí několik nájemců, jsou zde i ateliéry a hudební zkušebny.

Rozsáhlý malebný brownfield vedle Svitavy si oblíbili alternativní umělci, kteří v něm mají ateliéry, rádi zde fotografují a pořádají různé akce.

Pravidelně tu nejrůznější koncerty, výtvarné instalace či vystoupení pořádá klub Fabrika Zbrojovka a sídlilo i hrálo zde také brněnské Divadlo v 7 a půl.

„A taky tu s námi nerušeně bydlí nejrůznější zvířata. Vím třeba o páru jezevců, jsou tady určitě kuny, ve Svitavě nutrie, hnízdí tady sojky a nejrůznější další ptáci. A to nepočítám spousty polodivokých i přítulnějších koček,“ usmívá se výtvarnice Vendula Chalánková, která má v areálu Zbrojovky ateliér a byla by velice ráda, kdyby se právě ony méně zdevastované objekty blíž k zábrdovickému kostelu podařilo zachovat a zrekonstruovat.

„Ale zvlášť haly v zadní části areálu už si docela viditelně bere zpátky příroda. Zdmi prorůstají stromy, tráva, keře a další rostliny,“ dodává výtvarnice.

Vše je na vůli vlastníka

Sdružení Židenice pro občany sice už před lety protestovalo proti plánované demolici hal, ale některé části areálu už asi likvidaci neujdou.

„Zatím počítáme s tím, že zachováme tovární halu Beranka u řeky Svitavy. Ostatní se uvidí. Mělo by to být funkční město. Pokud cenné objekty zapadnou do naší koncepce, není důvod je bourat,“ prohlašoval před pěti lety architekt Miloš Schneider z architektonické kanceláře K4, která tehdy pracovala na studii nové zástavby areálu.

Tovární halu v areálu bývalé Zbrojovky Brno o víkendu ovládla přehlídka Henry Lee Fest, kde vystoupila i kapela My Dead Cat se zpěvákem Igorem Gendou.

Žádná část Zbrojovky ani areál však není a nebude prohlášen za kulturní památku a do budoucna všechno záleží na vůli a financích vlastníka.

Od zbraní k divočině

Přitom historie těchto míst je svým způsobem úchvatná. Ze státní továrny se Zbrojovka vypracovala na jednoho z nejvýznamnějších světových výrobců zbraní. Možná už proto, kolik zmařených životů způsobily její výrobky, dnes bývalé zdi továrny jakoby očišťují divoká zvířata, rostliny a alternativní kultura.

Vždyť mezi válkami odtud putovaly zbraně doslova do celého světa. „V letech 1934 až 1938 se ze Zbrojovky stal koncern světového významu, když nákupem akcií získala kapitálovou účast v podnicích s obdobnou výrobou nejen v Čechách, ale i na Slovensku, v Rumunsku a Jugoslávii. V době své konjunktury měla Zbrojovka přes sedmdesát závodů a provozů,“ uvádí dnešní dědic výroby brněnské Zbrojovky, Česká zbrojovka Uherský Brod, na svém webu.

Za druhé světové války pak vyráběla Zbrojovka samozřejmě zbraně pro německý wehrmacht a WaffenSS a i po změně režimu tu kromě jiného stále vznikaly zbraně.

Letos v listopadu to však bude právě 90 let, co ze Zbrojovky vyjel i její první automobil Disk. Auta „Zetky“ se tu pak vyráběla do roku 1936. K této příležitosti dnes brněnské Technické muzeum otevírá výstavu, která potrvá do 29. března 2015.