Ilustrační foto

Ilustrační foto

Tráva na jihu Moravy roste, že ani ovce nestíhají

  • 1
Časté deště, žádné vedro, prostě ideální počasí pro přírodu. Tráva zarůstá jihomoravská města takovou rychlostí, že si s ní mnohdy nevědí rady. Údržba zeleně je drahá, zvířata však trávu nestačí spásat.

"Letos roste tráva jako blázen, ani ovce ji nestíhají spásat," posteskl si Jiří Novotný z Pavlovic na Vyškovsku. Ovcí tam už mají přes šedesát a nepořídila si je obec, ale občanské sdružení Manner. S tím, že zvířata budou udržovat zeleň kolem vesnice.

Už spásají šestadvacet hektarů na okraji obce, ale v příštích letech ploch přibude. Počítá se s tím, že by stádo vběhlo na trávníky na návsi. "Jen musíme vyřešit, co s bobky. Do zámeckého parku v Bohdalicích je však už letos asi pustíme," říká Novotný.

Ovčí základna se nachází v bývalých vojenských kasárnách u Bohdalic, ale většinu roku jsou zvířata v terénu. Novotný a další tři členové sdružení stádo vyhánějí z louky na louku nebo na meze, a aby nespáslo i zahrádky, pořídili si elektrické ohradníky.

"Údržba zeleně je dnes hrozně drahá. Ovce se sama zaplatí. Jehněčí maso si lidé žádají a v Česku je ho málo," tvrdí Novotný. "Živé sekačky" si nemůže vynachválit. "Jedou na vlastní pohon, nemusí se do nich lít benzin, stačí jim obyčejná voda," říká.

Ovce, ale i krávy nebo koně spásali trávu na venkově odjakživa. Když však přišel Manner s tím, že si místo sekaček koupí ovce, ťukali si někteří lidé na čelo. "Teď už to ale nedělají, spíš si k nám chodí pro rozumy nebo se ptají, kdy budeme prodávat jehňata," pochvaluje si Novotný.

Sečení bez konce
Ředitel slavkovských technických služeb Radoslav Lánský tvrdí, že rychlost, s jakou roste letos tráva, za posledních sedmnáct let nepamatuje. "Některé plochy stačilo do června pokosit dvakrát a letos to děláme už popáté," konstatuje Lánský.

Sedm zaměstnanců, kteří se ve Slavkově o zeleň starají, podle něj podává heroické výkony. Každodenní boj s trávou fotí a večer pak snímky posílá radním e-mailem. "Už je to asi otravuje, ale jen ať se podívají, jaké úsilí nás to stojí," říká.

Vítězství trávy nad sekačkami přiznává také ředitel vyškovských technických služeb David Olejníček. Starají se o čtyřicet hektarů ploch, a protože někde nestíhali sekat, vyrostla tráva až do výše osmdesáti centimetrů a museli ji pracně pokosit jako louku.

Ani výpomoc z úřadu práce nestačila a letos si museli pozvat navíc brněnskou firmu. Vlastním pracovníkům i brigádníkům v úterý a ve čtvrtek prodloužili směny a kosilo se i několik sobot. "To nejhorší už ale máme za sebou," doufá Olejníček.

Trávě pomohlo počasí
Trávě se mimořádně daří kvůli tomu, že byl květen chladnější a je i dost vlhko. Jen v jihovýchodní části kraje přerostlá zeleň tolik neobtěžuje. "U nás je víc sucho, ale i tak jsme letos nestíhali," říká Dagmar Pospíšilová z Tespry, která se stará o zeleň v Hodoníně. Loni výpomoc firem nepotřebovali, letos ji už zavolat museli.

"Odhaduji, že náklady budou každopádně dvakrát větší než obvykle," míní Lánský. Ani jeho vyškovský kolega neví, jestli s penězi vystačí. S trávou však nemají starosti jen obce, ale všichni vlastníci pozemků. Zákon jim ukládá, aby zeleň udržovali a zabránili tomu, aby se plevel šířil do okolí.

"Zrovna dnes jsem podepisoval první výzvu, aby si jedna firma pokosila trávu na svém pozemku," řekl včera Jiří Kutálek z vyškovské radnice. Podle něj většina vlastníků trávu po výzvě poseče. Kdyby to neudělali, obec jim za to může uložit pokutu.