Spolu s ním byli loni v listopadu potrestáni i jeho čtyři kolegové. I oni se proti verdiktu odvolali. Jenže soudci jejich odvoláni i odvolání státního zástupce zamítli a potvrdili původní tresty. - čtěte Za kůži dostali statisíce...
"Soud prvního stupně správně zhodnotil všechny důkazy - s jedinou výjimkou. V případě Jiřího Adlera a výše finančního prospěchu, který pro sebe získal," zdůvodnila snížení trestu předsedkyně odvolacího senátu Zuzana Kratochvílová.
Podle městského soudu si bývalý šéf tkáňové banky v Brně nezákonným prodejem kožních štěpů vydělal 5 206 000 korun. Krajský soud však tuto částku změnil na 541 tisíc korun.
Změnil mu proto i trest: místo dvou let s podmínkou na tři roky odsoudil Jiřího Adlera na 1,5 roku podmíněně se zkušební dobou na dva roky.
"Odečetli jsme totiž peníze, které šly přes Adlera na účty nejrůznějších dobročinných nadací a společností," popsala Kratochvílová.
Soudci však Adlerovi a další obviněné, lékařce Dagmar Hrůzové, neodečetli peníze, které putovaly na konta nadací, jež oba sami zřídili. "Jsme přesvědčeni, že v případě těchto nadací šlo o zastírací manévr pro příjem peněz," uvedla Kartochvílová.
Vyšetřování trvalo dva roky
Celá kauza byla odhalena v říjnu roku 2003. Teprve v listopadu 2005 ovšem policisté Adlera a jeho čtyři spolupracovníky obvinili z toho, že prodávali kůži mrtvých lidí do Nizozemska.
V Česku se kůže odebraná z mrtvých těl k transplantacím nevyužívá, ale v řadě evropských zemí ano. Po kůži je tedy v cizině poptávka. Dva lékaři a tři další zdravotníci z tkáňové banky v Brně se před pár lety rozhodli, že poptávku uspokojí.
Na odebírání kůže a její vývoz do ciziny měli zdravotníci sice povolení, ale peníze si nechávali vyplácet na svoje soukromé účty. Za čtvereční centimetr kůže měli Holanďané platit 20 eurocentů.
