Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nákladně zrestauroval dveře do cely smrti, pak čelil trestnímu oznámení

  9:36aktualizováno  9:36
Autorka studie přeměny brněnské káznice na kreativní centrum podala trestní oznámení na historika Pavla Palečka za krádež dveří cel smrti. Policie případ odložila, protože se podle ní nestal. Paleček se na zapůjčení dohodl s městem. Pokračují tak spory o ochranu budovy, v níž umírali političtí vězni.

Dveře z cel smrti si lidé mohou prohlédnout v krytu v Husově ulici. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Šéf Amerického fondu Pavel Paleček minulý týden v krytu pod Špilberkem, který dříve zpřístupnil veřejnosti, vystavil dvoje dveře z cel smrti brněnského vězení na Cejlu. Ty předtím za desítky tisíc nechal restaurovat (psali jsme o tom zde). V pietě k obětem komunismu u dveří, do jejichž dřeva jsou dodnes vyryty vzkazy zavražděných, položil květiny třeba i primátor Petr Vokřál (ANO).

Paleček ale minulý týden musel také na policii, aby tam oficiálně dosvědčil, že unikátní dveře neukradl a následně neponičil.

Trestní oznámení na něj podala Zdeňka Kujová - autorka studie, která řeší přeměnu káznice na kreativní centrum za až 400 milionů korun.

Paleček její krok bere jako mstu za to, že hlasitě oponuje nynějším, podle něj necitlivým zásahům do budovy. Město i příznivci projektu kreativního centra je ovšem prohlašují za nutné záchranné práce.

Paleček má s městem o dveřích dohodu

„Objekt prochází sanací, aniž by byl před jejím zahájením proveden stavebně historický průzkum, který odhalí, co je třeba chránit. Přitom je to evropský standard. Projekt sanace prosazovaný náměstkem primátora Matějem Hollanem a Michalem Doleželem z hnutí Žít Brno je důkazem, že tomu buď nerozumí, nebo cíleně potlačují historickou hodnotu káznice, která komplikuje projekt kreativního centra,“ řekl Paleček, jenž je jedním z řídících zaměstnanců Vojenského historického ústavu.

Fotogalerie

Jako historik se dlouhodobě věnuje zkoumání zločinů stalinismu v Československu.

S městem má přitom dohodu, jež mu vypůjčení dveří dovoluje s tím, že je může nechat odborně zrestaurovat. Podmínkou je, že je musí na žádost magistrátu kdykoli vrátit. MF DNES dohodu potvrdil i magistrát.

Kujové ale vadí, že historický průzkum nikdo neprovedl právě v případě dveří.

„Neměla jsem jistotu, že nebyly ukradeny. Sám Paleček mi to podával tak, že je vzal tajně. Jsem ráda, že to bylo oficiální cestou. Pořád si ale myslím, že postup byl neobvyklý. Nebyl historický průzkum ani restaurátorský záměr či výběrové řízení,“ uvedla Kujová.

Policisté ovšem podle mluvčí Petry Ledabylové oznámení odložili, protože se trestný čin nestal.

Prohlásí káznici za památku?

Zatímco na vystavené dveře se tak lidé můžou dále do krytu chodit dívat, v budově káznice nyní pracují dělníci. Podle magistrátu mají zabránit dalšímu poškození chátrající budovy, do níž zatéká. Jakmile radní sanaci za několik milionů v lednu schválili, „probudil“ se brněnský Národní památkový ústav.

Po protestech šéfky Konfederace politických vězňů Naděždy Kavalírové doporučil z káznice udělat památku, což by ji před případnou necitlivou přestavbou ochránilo. O tom doteď rozhoduje ministerstvo kultury.

Památková ochrana káznice je podle informací MF DNES téměř jistá, a to v řádu týdnů. I přes protesty magistrátu.

„Prohlášení za památku znamená konec pro kreativní centrum, konec oživování této části lokality a další devastaci objektu,“ tvrdil ještě v lednu Hollan. Dodal, že na opravu bez kreativního centra město nebude mít peníze.

Samotný památkový odbor magistrátu ovšem navzdory tomu podle zjištění MF DNES ministerstvu v únoru prohlášení káznice za památku doporučil.

„Nelíbí se nám, že se Národní památkový ústav ozval teprve tehdy, když měly začít úpravy. Návrh měli podat před dvaceti lety. Když se ale nyní ministerstvo dotázalo, zda budova káznice má památkové hodnoty, nezbylo nám nic jiného než popravdě říci, že ano,“ uvedl šéf odboru památkové péče brněnského magistrátu Martin Zedníček.

Dřevěné pódium zmizelo

Podle Hollana budou politici rozhodnutí úředníků, kteří na magistrátu zastupují stát, respektovat. A s ministerstvem a památkáři se pokusí dohodnout na kompromisu, který by i poté umožnil vznik kreativního centra.

I do doby, než ministerstvo rozhodne, už budova požívá stejné ochrany a dohledu památkářů, jako kdyby už památkou byla. Zedníček tak například byl ve středu na kontrole bývalé věznice s šéfem brněnského Národního památkového ústavu Zdeňkem Váchou.

Experti ale budou muset vyřešit, co přesně chtějí chránit. Na Cejlu totiž stojí budova s více než třísetletou historií.

Například Pavel Paleček zdůrazňuje, že místo uvedení do barokního stavu by město mělo usilovat o zachování vzhledu z 50. let 20. století, kdy v žaláři trpěli političtí vězni.

Pod dohledem památkářů ovšem při sanaci zmizelo například dřevěné pódium, které v unikátní kapli s výmalbou Stalina či tanku zbudovali političtí vězni, aby sál mohl sloužit jako shromaždiště.

„Je to v souladu s projektem, který jsme odsouhlasili,“ komentoval záležitost Vácha. Dodal, že pódium bránilo přístupu do sakristie.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.