Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stovky fotografií a skrytá místa Brna. Kniha ukazuje brněnské podzemí

  7:06aktualizováno  7:06
Kostnice u svatého Jakuba, labyrint pod Zelným trhem, městské hradby či třeba vinné sklepy pod ulicí Hlinky. Znalec brněnského podzemí a objevitel zdejší kostnice Aleš Svoboda vydal už třetí knihu o tom, co se skrývá pod zemí. Představuje v ní místa, nad kterými denně projdou tisíce lidí, aniž mnohdy tuší, co mají pod nohama.

Třetí kniha Aleše Svobody vypráví kromě jiného i o největším brněnském objevu - o kostnici pod kostelem svatého Jakuba. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Ještě v roce 2000 se o kostnici pod kostelem svatého Jakuba v Brně jen tušilo. Místní faráři si mezi sebou předávali zprávu o tom, že pod kostelem patrně nějaké úložiště kostí z bývalého hřbitova je. Jak je kostnice velká? Kolik kostí v ní je uloženo a kde přesně? To nikdo pořádně nevěděl.

V roce 2001 ji znalec a vášnivý milovník brněnského podzemí Aleš Svoboda při průzkumu Jakubského náměstí objevil. Brno najednou mělo druhou největší kostnici v Evropě.

Padesát tisíc kosterních ostatků navršených v kryptách až po strop - více koster se našlo jen v pařížských katakombách. Od loňska je v kostnici otevřená expozice a tato část brněnského podzemí je jedním z hlavních turistických lákadel v centru města.

Z pietních důvodů tam ovšem neprovádí průvodce, návštěvníkům zní při prohlídce jen hudba Miloše Štědroně. "O tom, jak zdejší expozice vznikala a co vše jsme při tom zjistili, se tak člověk vlastně vůbec nemusí dozvědět," říká objevitel podzemních prostor Svoboda.

Stovky hodin trpělivého čtení osudu z kostí

I proto se své zážitky a objevy rozhodl sepsat do třetího dílu výpravné knihy nazvané prostě: Brněnské podzemí - kniha třetí. První dva díly vyšly v letech 2001 a 2006 a vyprávějí historii míst, která už tehdy byla prozkoumaná.

Pod brněnskou dlažbou

Druhý díl například vypráví i o objevu kostnice na začátku tisíciletí. Teprve až v díle třetím se však čtenář dozví, co přesně se pod kostelem našlo.

Několik let totiž trvalo, než začal důkladný průzkum krypty a příprava expozice. Zvídavý turista či milovník brněnské historie si o tom nyní díky knize může udělat stejně důkladnou představu.

Stovky hodin práce strávili například v kryptě členové antropologického týmu. Přesto bylo v jejich silách podrobně probádat jen osm metrů krychlových lidských ostatků. Kost po kosti je pečlivě zkoumali a vyčetli z nich nejen to, že muži se tehdy dožívali průměrně 48 let a ženy žily průměrně o rok déle.

"Zajímavým objevem byla například lebka padesátiletého muže s úspěšně provedenou operací, takzvanou trepanací lebky," popisuje kniha. Vše doplňují stovky fotografií, které dokumentují jak podobu nálezů, tak následné zkoumání ostatků a jejich přemisťování do nové expozice.

Hradby pod trávníkem a studna na České

Právě fotografie, kterých je ve třetím díle knihy o podzemí kolem pěti set, budou patrně pro většinu čtenářů tím největším lákadlem. Jen těžko si bez nich představit třeba to, že trávník v Rooseveltově ulici naproti Janáčkovu divadlu skrývá zbytky barokního opevnění a městské brány.

Díky fotkám si člověk také představí, jak dříve vypadala Česká ulice a podiví se podobě studny na rozhraní České a Veselé ulice, na jejímž místě je nyní jen kašna.

Kniha také zavede čtenáře i do míst vzdálenějších od středu města. Nahlédnout totiž dává do sklepů v ulici Hlinky. "Její název bychom mohli bez nadsázky uvádět jako ulici vinných sklepů. Tak velkou hustotu a rozsah sklepních komplexů v Brně opravdu nikde jinde nenajdeme," připomíná kniha historii ulice u brněnského výstaviště.

"Dokumentace této mizející historie je často jediným dokladem stavebních proměn města v průběhu minulých staletí," vysvětluje Aleš Svoboda ve své knize.

Tu a tam se však historii přece jen podaří zachytit nejen ve zpřístupněných částech podzemí. Aleš Svoboda i město mají například v plánu odhalit část zachovalé městské brány v parku v Rooseveltově ulici.

"Že má Brno jen jednu dochovanou bránu, to už od nálezu této brány v roce 2004 není zcela přesné," překvapí totiž kniha často i milovníka brněnské historie.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.