Trh s průmyslovou technologií kvůli sankcím neupadá. (Ilustrační snímek)

Trh s průmyslovou technologií kvůli sankcím neupadá. (Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Trh roste navzdory sankcím Ruska. Jihomoravské firmy jsou ale opatrnější

  • 1
Jihomoravské firmy jsou v obchodování s Ruskem opatrné. Více si ale rozmýšlejí investice. Ruské společnosti jsou také opatrnější. A obě dvě strany vyčkávají, jak se vyvine politická situace. Od srpna totiž platí sankce, které zavedly na některé druhy zboží Evropská unie a Spojené státy americké.

S Ruskem přitom obchodují desítky jihomoravských firem, specializujících se především na průmyslové technologie. „Statistiky zatím nemáme, ale podle informací, které se k nám dostaly, už pociťují naše firmy složitější přístup na ruské trhy,“ konstatoval Petr Kostík, ředitel Krajské hospodářské komory jižní Moravy.

„Víme, jaká je politická situace, ale podnikání závisí především na konkrétních mezilidských vztazích a vztazích mezi firmami,“ řekl Denis Volkov, člen představenstva společného česko-ruského podniku MTE Kovosvit MAS minulý týden na strojírenském veletrhu v Brně. Komora pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států tam uspořádala konferenci Business den Ruské federace, kde se setkali zástupci desítek firem z Česka a Ruska.

To potvrdil i Anton Zur, vedoucí divize exportního financování Sberbank Russia, jedné z největších bank ve střední Evropě, která je lídrem ruského trhu financování vnějšího obchodu. „V uplynulých několika letech to není jednoduchá situace, ovšem v posledních šesti měsících trh mezi Ruskou federací a Českou republikou nepadá, ale roste. Doufáme, že to vydrží,“ uvedl Zur. „Všichni víme, že situace ohledně sankcí je vážná, ale financování vývozu a dovozu není zakázáno, pokud se netýká zboží ze sankčního seznamu, takže na běžné obchodování nemají sankce vliv,“ připomněl.

Důkladnější kontroly na hranicích

Sankce se týkají hlavně zákazu investic do infrastruktury v dopravě, telekomunikacích a energetice, těžby nerostných surovin a technologií dvojího určení, tedy těch, které můžou být použity jak pro civilní, tak vojenské účely.

„Pozorujeme spíše praktické změny. Důkladnější kontroly na hranicích nebo zavedení cla na některé zboží,“ dodala Monika Šimůnková Hošková z advokátní kanceláře Peterka a Partners, která se specializuje na klienty obchodující se zeměmi Společenství nezávislých států.

Zájem o české investory projevovali i představitelé ruských regionů, kteří se přijeli na brněnský veletrh představit. „Snížili jsme daně a budujeme průmyslové zóny,“ uvedl třeba Vladimír Pečurčik z Tulské regionální korporace státněsoukromého partnerství.

I přes projevovaný zájem o české investory ale pociťují české firmy změny ve vztazích s ruskými partnery. Jak přesně se jich sankce dotýkají, ale odmítli zástupci oslovených firem sdělit. Podle Kostíka je to proto, že pokud by firmy zveřejnily, že mají problémy v obchodování s Ruskem, mohlo by to mít dopad na jejich financování exportu u bank.

Jihomoravský kraj obchodování s Ruskem podporuje

„Důvěra zůstává, pouze okolnosti spojené s politickou situací zhoršují podmínky obchodu,“ myslí si Kostík. Podle něj zatím nikdo nedokáže odhadnout dopady sankcí, protože je to dlouhodobá záležitost. „Podnikatelé jsou daleko opatrnější, takže investice pozastavují nebo více zvažují, zda je rozběhnou,“ dodal. A změnilo se také třeba i to, že zatímco dříve ruské firmy platily těm českým za zboží už v době objednávky, teď čekají až bude zboží vyrobené a připravené k exportu. „A už to je projev nejistoty,“ vysvětlil Kostík.

Jihomoravský kraj přitom obchod s Ruskem podporuje. „Na konci září jsme na jižní Moravě přivítali delegaci Republiky Tatarstán, s níž jsem podepsal novou smlouvu o partnerství. Chceme ukázat, že Rusko bylo, je a bude naším tradičním dobrým partnerem,“ uvedl.