Soud ho viní například z toho, že obstarával klece, v nichž byli chlapci mučeni. "Jdu do vězení za něco, co jsem neudělal," tvrdí ale stále Turek. Policisté i dva soudy ale věří v opak.
Co vás napadlo, když jste otevřel dopis s termínem nástupu výkonu trestu?
Počítal jsem s tím, že dojde, věděl jsem, že v dané chvíli je ta věc nezvratná. Smířený, to jsem ale rozhodně nebyl. Jsem obviněný z věcí, které jsem nedělal a už ten samotný fakt ve mně vyvolává zmatek. Když jsem v úterý dopis otevřel, podíval jsem se na termín nastoupení do tří dnů... a těch myšlenek a pocitů bylo mnoho, byla to taková směsice. Znovu jsem si uvědomil, jak je v této republice nemožné dovolat se spravedlnosti. Převažoval a převažuje u mě ale smutek z toho, že se s tím nedá hnout a že ani není vůle to řešit a opravdu se věcmi z tohoto případu zabývat logicky a podrobně.
Promluvil bych, kdybych měl jistotu, že ty věci budou zkoumány a nebudou zesměšňovány.
Jenže vy sám jste vlastně před soudem nikdy detailně nevypovídal. Nezamrzelo vás to zpětně?
Poté, co jsem poprvé veřejně promluvil do médií i u soudu, jsem pochopil, že je to zbytečné, že naprosto nepadne na úrodnou půdu rozkrývání pozadí celého případu, o kterém jsem chtěl mluvit. Ať už jde o politické pozadí nebo práci policie. Promluvil bych, kdybych měl jistotu, že ty věci budou zkoumány a nebudou zesměšňovány. Tomu jsem ale i s ohledem na předpojatost obou soudců, o které jsem teď už přesvědčený, nevěřil.
Myslíte, že soudci byli předpojatí?
Ano. I když jsem do poslední chvíle doufal, že odvolací soud získá odstup a bude ty věci podrobně zkoumat. K tomu ale nedošlo, bylo to tam jak na běžícím pásu.
Turek nastupuje, Škrla nezvěstnýOsud šesti odsouzených v kauze týrání dětí v Kuřimi |
Co se ve vás odehrávalo od chvíle, kdy odvolací Vrchní soud v Olomouci potvrdil původní verdikt?
Celá tato kauza pro mě znamenala totální rozbití všedního života, pracovních vztahů, i odsouzení ze strany veřejnosti. Snažil jsem se okrajově věnovat práci a soustředit se na své nejbližší. Hlavně v osobním životě je to hodně bolestivé, musím opustit okolí, ve kterém jsem vyrůstal a které mám rád, musím opustit i svého devítiletého syna. A myslím, že to není dobře. Bylo to dlouhé, hrůzné čekání, i když na druhou stranu jsem teď rád za každý den na svobodě, který jsem měl.
Ví váš syn, že se s vámi mimo věznici možná uvidí až ve svých čtrnácti letech?
Na to se mě sám zeptal, když jsem mu řekl, že je to možné, jen zakroutil hlavou. Synovi jsem ale řekl vše, i když s ohledem na jeho věk. Ví, že tatínek nebude na dovolené, ale ve vězení, za něco, co neudělal. - čtěte Partnerka Jana Turka: Děti chci, a Turka neopustím
S čím vy sám teď počítáte? Že budete ve vězení pět let, že vás propustí po odpykání půlky trestu, nebo že uspějete s dovoláním?
S ničím. Vím jen, že bude příjem a pak pobyt ve vězení. Co bude potom, netuším. Byl bych rád, kdyby vyšla najevo všechna fakta, která jsou v pozadí. A budu věřit, že jednou dojde i na všechna křivá obvinění a svědectví.
Budete si tedy podávat dovolání?
Dovolání si určitě podám, jak to dopadne, to uvidím, jsem zvědavý a v očekávání.
Čekal jste, že nastoupit budete muset v řádu pár dnů od výzvy?
Neměl jsem o tom jasnou představu, kriminalizovaný jsem nikdy nebyl. Advokát mi řekl, že jsou různé alternativy - nástup ihned, do tří dnů nebo delší. Já jsem s ohledem na to, jak probíhal celý případ, počítal s tím, že to bude ihned nebo do tří dnů.
Připravoval jste se nějak na nástup do věznice, kromě toho, že jste se sám nechal ostříhat nakrátko?
Vlastně ne, spíš jsem se ještě snažil dopídit dalších souvislostí v tomto kuřimském neštěstí. Ve vězení jsem ale nikdy nebyl, nemám moc představu, co mě čeká, kromě vize života v malém prostoru, kde budu zavřený 24 hodin denně. To ale není moc růžová vize.
Takže jste neměl seznam věcí, které ještě chcete udělat, kam se chcete podívat?
Ne, to určitě ne. Měl jsem i nějaké nabídky od kamarádů a známých na nejrůznější zážitkové akce, ale všechno jsem odmítl, na podobné věci nemám chuť. Chci si užít nejbližších, pro širší okolí jsem se uzavřel.
Máte plán, jak využít volný čas, který tam budete mít? Třeba studiem?
To netuším, nepřemýšlel jsem o tom. Představu, čím zaplním ten čas, vlastně nemám.
"Nejvíc se bojím představ těch, kteří si myslí, že celou kauzu a souvislosti chápou, že vědí, jaká je pravda."
Bojíte se?
Bolestných pocitů teď je hodně, je to moc smutné. Pět let budu v kriminále, a pak se vrátím zpátky do společnosti, která mě mávnutím proutku odsoudila. Do konce života mám punc tyrana dětí, do konce života tím budu ovlivněný, ani za těch pět let se patrně nic nezmění.
Takže vy se teď víc bojíte návratu než vězení samotného?
To ne. Nejvíc se bojím představ těch, kteří si myslí, že celou kauzu a souvislosti chápou, že vědí, jaká je pravda. I když je spousta věcí, které nebyly potvrzené. Chápu ale, že i na základě medializace tím člověk, který to četl, může být ovlivněn. A já nejsem schopný to zvrátit.
Teď narážíte na spoluvězně? Bojíte se, že vám ublíží?
Ano, i na ně. Mám informace, že s těmi, kdo v této kauze byli ve vazbě, nejednali v rukavičkách. I proto budu žádat o zvláštní režim.
