Stařičká Škoda Sentinel vyjela z Technického muzea | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Ulice brázdil sentinel z první republiky, podívejte se

  • 5
Unikátní možnost potkat vůz, který z českých silnic už dávno vymizel, měli jihomoravští řidiči. Na zatěžkávací jízdu se z brněnského Technického muzea vydal automobilový dědeček, parní Škoda Sentinel z roku 1925. Po celodenním supění sentinel dorazil do Slupi u Znojma, kde bude k vidění na Slavnostech chleba.

"Muzeum zakoupilo sentinel do sbírky, byl ale nefunkční a nečinně tam zahálel," popisoval Pavel Linhart, který se živí opravami a renovacemi parních a historických strojů. Díky jeho práci mohl starý automobil opět vyjet. I když už je dýchavičné vozítko pojízdné, zdaleka ještě není úplně zrekonstruované. "Jsme teprve na začátku, celková oprava je plánovaná na takové tři nebo čtyři roky," komentoval stav veterána Linhart.

Zatím na parním stroji sentinelu pracoval ve své pražské dílně tři měsíce. Oprava unikátního stroje ho připravila i o veškerý volný čas. "Nejtěžší je parní stroj demontovat a pak ho namontovat zpátky," líčil Linhart. Při dnešní vyjížďce sentinelu pak zaslouženě zasedl za volant.

Řídit takový muzejní kousek ale není jen tak. Na rozdíl od dnešních aut, ve kterých stačí otočit klíčkem, se výprava v sentinelu před odjezdem pěkně nadře. "V muzejních podmínkách se zvolna roztápí tři až čtyři hodiny. Naši předci do toho sedli a za hodinu frčeli," vysvětloval Linhart.

Tím ale obtíže posádky parního automobilu zdaleka nekončí. Tohohle stařečka je totiž nutné neustále krmit uhlím. Na jeden kilometr ho spolkne zhruba čtyři kilogramy. Posádka musí také pravidelně doplňovat vodu. Na ujetí pětadvaceti kilometrů je jí potřeba asi osm set litrů. I řízení vozu by současné motoristy vyvedlo z míry.

"Souhlasí tam jen volant, nic víc. Všechno je tam na ruce, kromě nožní brzdy. Až příliš mnoho páček na dvě ruce," popisoval Linhart. Jemu samému to prý nedělalo velké obtíže. Přesto na jízdu trénoval, aby zjistil, jak se parní vůz chová.

Ačkoliv má škodovka z roku 1925 oficiálně dosahovat rychlosti maximálně pětadvaceti kilometrů v hodině, dovede se rozjet ještě rychleji. "Dá se bez problémů, pokud máte mírný svah, jet až čtyřicet kilometrů. To už je ale týrání stroje," řekl Linhart. Sentinel dnes uháněl po jihomoravských silnicích rychlostí i přes třicet kilometrů za hodinu.

Stroj z Brněnského technického muzea je nejstarší u nás a zároveň jedním ze dvou, které se v tuzemsku dochovaly. "Je to obyčejný nesklápěcí valník," uvedl Linhart. Škoda Sentinel se vyráběla ve více provedeních, nejvíc takových vozů sloužilo popelářům.

Přes zimu bude stařeček odpočívat v expozici. A budou také pokračovat jeho opravy.