Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Po vzoru Lichtenštejnů. Výtvarníci chtějí do krajiny umístit umělecká díla

  16:23aktualizováno  16:23
Rod Lichtenštejnů rozesel po Lednicko-valtickém areálu stovky uměleckých děl a staveb. Právě na knížata, díky nimž vznikla zdejší kulturní krajina, teď mohou navázat soudobí výtvarníci. Do krajiny by mohli umístit výtvarná díla i drobné stavby, které by ji doplnily a splynuly s ní právě tak jako stavby lichtenštejnské.

Zámek Lednice - Zámek Lednice. (srpen 2006) | foto: Veronika Valentová

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Týdeník 5plus2 najdete každý pátek ve stojanech na obvyklých místech nebo si ho můžete prolistovat na www.5plus2.cz.

Neskromnou myšlenku už rozvíjí tým výtvarníků i akademiků z moravské i rakouské strany hranice. Celý výtvarný projekt dostal název Tři Grácie. To po stejnojmenném chrámu se sousoším tří řeckých bohyní krásy a ochránkyň umění, které do lesa nedaleko Valtic nechali Lichtenštejnové postavit.

Odborníci postupně hledají místa zejména v okrajových územích Lednicko-valtického areálu, která nejsou součástí památkové zóny a památky UNESCO a kde by mohla vzniknout nová umělecká díla.

„Měla by to být místa s nějakým příběhem. Máme vytipovanou například lokalitu Kameníky mezi Úvaly a rakouským Steinebrunnem, kde kdysi býval lom. Nebo například místo nad ovčárnou v Sedleci u Mikulova, což je bývalá usedlost novokřtěnců,“ popisuje Stanislav Schneider, majitel Galerie Reistna ve Valticích, jenž si celý projekt vymyslel.

Spolupracuje na něm s řadou odborníků. Kurátorem je Jiří Tomáš Kotalík, který působí na Akademii výtvarných umění v Praze a tři období zde zastával i funkci rektora. Pomocnou ruku nabídl i renomovaný historik umění Pavel Zatloukal. Účast na projektu už přislíbili akademičtí sochaři Michal Gabriel, Jiří Kaček, Kurt Gebauer či Jaroslav Koléšek.

Výtvarná díla či drobné stavby chtějí rozmístit na obrovské ploše od soutoku Moravy a Dyje až po hranice Mikulova, kde už dnes stojí sousoší Rodina od výtvarníka Jana Koblasy nebo Brána ke svobodě vytvořená architekty Tomášem Pilařem a Ladislavem Kubou.

Pietní místa v duchu 21. století

Není vyloučeno, že projekt se částečně dotkne i samotného Lednicko-valtického areálu. „V areálu bývala řada staveb, které dávno zanikly. Vinou počasí, něco zlikvidovali sami Lichtenštejnové, něco i současná společnost. Diskutujeme s památkáři o tom, že bychom mohli něco vybudovat i na jejich místě,“ poznamenal Stanislav Schneider. Zatím se debatuje především o místech, kde stával valtický obelisk a obelisk Facka. Vzniknout by tu mohla jakási pietní místa, ovšem v duchu 21. století.

Další konkrétní lokality pro možné umístění uměleckých děl zatím autoři projektu upřesňují. A sbírají také podněty od lidí místních i turistů. „Jako místní můžeme mít klapky na očích a mnoho věcí nevidíme. Možná někdo s nezaujatým pohledem může vidět víc,“ říká autor projektu, na němž spolupracuje i s ochránci přírody, správci lesů či soukromníky.

A hledá pro něj rakouského partnera. Nabízí se totiž možnost získání česko-rakouského grantu. Stanislav Schneider o něj chce požádat nejpozději do roka. Tak, aby se první umělecká díla v krajině mohla objevovat co nejdříve.
Jaká přesně budou, to už bude záležet přímo na výtvarnících či architektech.

„Chceme jim nechat tvůrčí volnost. Základním mantinelem je, aby dílo souznělo s okolní krajinou, ale jinak výtvarníkům do tvorby zasahovat nebudeme,“ říká Schneider.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.