Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Unie ruší pravidla pro vzhled ovoce a zeleniny, největší pěstitel cibule chce ale kvůli ztrátám skončit

  16:08aktualizováno  16:08
Když Evropská unie před lety nařídila, jak má vypadat cibule, jablko a že okurky nesmí být zakřivené, pěstitelé se smáli, ale také se trochu děsili, jestli na takovémto trhu vůbec obstojí. Netušili, že bude ještě hůř.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

A to přesto, že okurky už budou moci být od července příštího roku zase zakřivené, mrkev hrbolatá a švestky menší, než předepisují unijní pravidla.

Jenže i v kraji, kde se zelinářství dařilo, bude pěstitelů čím dál míň. Ne však kvůli úsměvným unijním normám.

"Mnozí zelináři to už beztak zabalili kvůli diktátu supermarketů. A já o tom vážně uvažuji také," říká největší pěstitel cibule na jižní Moravě Zdeněk Šebesta z Březí u Mikulova. Supermarkety mají totiž na vzhled ovoce a zeleniny svá vlastní přísná měřítka.

Cibuli dříve pěstoval na čtyřiceti až padesáti hektarech, vloni však skončil s dvoumilionovou ztrátou, a tak ji letos už raději vysel jen na polovině plochy.

Vozí ji do velkoskladu v Olomouci, a když odečte náklady na dopravu, tvrdí, že za kilogram cibule utrží 1,80 koruny.

"Tato cena zdaleka nepokryje náklady, které s jejím pěstováním mám," tvrdí.

Někteří pěstitelé se sice občas rozjedou po vesnicích a nabízejí cibuli na uskladnění za nízkou cenu, to však podle něj není řešení a i těchto zákazníků ubývá.

Proč bychom měli vozit cibuli z Austrálie, nechápe zemědělec

"Přitom lidé si zvykají kupovat cibuli v malém množství a nevadí jim ani vyšší cena. Nedávno jsem viděl v jednom supermarketu dokonce kilogram cibule z Austrálie za 29,90," říká Šebesta.

"Nechápu, proč se sem vozí přes půl světadílu, když se může vypěstovat u nás. A když jsem se lidí ptal, proč za ni dávají tolik peněz, většinou mi řekli, že nemají čas zjišťovat, kde je levnější, a větší zásoby si doma dělat nechtějí," říká muž, který v zelinářství viděl své poslání.

"Mám tři syny, chtěl jsem jim ho předat, ale žádný o to nestojí. Vidí, jaké je to břemeno a že nemá budoucnost," posteskl si.

Zrušení norem nic nezmění, myslí si pěstitelé

Pěstitelé v kraji soudí, že po zrušení unijních norem se nic moc nezmění. "Nezáleží na tom, jestli je paprika je rovná nebo křivá. Důležité je, aby ji obchodní řetězce odkoupily," poznamenal Štefan Halabrin z Velkých Bílovic, kde pěstují papriky, saláty a zelí.

"Už si na ta unijní pravidla ani moc nevzpomínám. A ani jsem od ostatních ovocnářů neslyšel, že by kvůli nim museli nestandardní plody prodávat za nižší cenu na zpracování," přiznal předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Josef Viktorin.

Problém je podle něj možná trochu se švestkami, kterým někdy srůstají plody a tvoří takzvané dvojičky. "Jinak jsou v pořádku, ale z estetického hlediska na stůl nepatří," uvedl.

"V Bruselu se asi nudí a vymýšlejí nesmysly"

Celou záležitost s unijními pravidly, jak má vypadat ovoce a zelenina,Viktorin považuje spíš za zbytečnost. "V Bruselu je přebujelý aparát a musí vykázat nějakou činnost. Nejprve, že normy vymyslí, a teď, že je zruší," dodal.

Pravidla pro vzhled plodů Evropská unie stanovila před dvaceti lety.

Nařízení se týkala nejen tvaru, ale i velikosti. Od července příštího roku však ještě nezmizí všechna, normy padnou u 26 druhů ovoce a zeleniny. Nebudou například platit pro okurky, mrkev, cibuli, švestky, hlávkové zelí a pórek, naopak pro jablka, rajčata, hrušky a další ovoce a zeleninu zůstanou.

Potravinami musíme šetřit, míní eurokomisařka

Eurokomisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Boelová zrušení některých předpisů vysvětlila tím, že se tak sníží zbytečná byrokracie. Navíc jsou podle ní nyní potraviny drahé a je s nimi třeba šetřit.

"Je absurdní vyhazovat bezvadné produkty jen proto, že nemají předpisový vzhled," cituje eurokomisařku tisková zpráva ministerstva zemědělství. Někteří pěstitelé si ale naopak myslí, že pravidla se rušit neměla.

"Není to dobrá zpráva, teď se bude moci prodávat cokoliv a na trhu vznikne džungle," soudí předseda Zelinářské unie Jaroslav Zeman. Připustil však, že některé předpisy byly opravdu přehnané.

Jako příklad uvedl právě to, že okurka nesměla být zakřivená. "Je ale dobré, když se můžeme o něco opřít. Teď jdeme z extrému do extrému," dodal Zeman.

"Mně to spíš připadá, jako by nám Unie chtěla ulevit před smrtí," říká pěstitel cibule Zdeněk Šebesta z Březí. Podle něj by se měly řešit jiné problémy, aby pěstitelé zeleniny přežili.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Začala rozsáhlá modernizace pasáže Jalta v Brně. Při stavebním průzkumu odkryla...
Jalta bude v novém. Začaly opravy, stavbaři asi narazili na místnost StB

Do Jalty se začínají stěhovat dělníci. Po roce příprav majitel zahajuje opravy, pasáž má být hotová v příštím roce. Při stavebním průzkumu odkryla budova...  celý článek

Martina Koubová zasvětila svůj život práci u hasičů, stejně jako její manžel....
Život zasvětila práci u hasičů. Na maják a sirénu slyší už i její dcera

Hasičská práce není jen pro silné a zdatné muže. Na služebnách potřebují i ženy, jako třeba kapitánku Martinu Koubovou z Jedovnic na Blanensku. Ve službě sice...  celý článek

Policie (ilustrační foto)
Polonahý muž utíkal po Brně s řetízkem, žena na něho křičela „zloděj“

Devatenáctiletý muž starší ženě v Brně přímo z krku ukradl řetízek. Polonahý pak se šperkem pobíhal u hlavního nádraží, kde ale zrovna hlídkovali policisté,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.