Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeopark v Pavlově je hotový. Otevře v květnu

  8:09aktualizováno  8:09
Ze země vystupující asymetrické bílé věže se podobají skalám, jež se tyčí na svazích Pálavy. Jsou jen viditelnou špičkou právě dokončené stavby unikátního archeoparku v Pavlově, který se návštěvníkům otevře v květnu.

V unikátním archeoparku v Pavlově u Mikulova se lidé z archeologických nálezů dovědí něco o tehdejší krajině, způsobu obživy, lovu, rituálech, životě a smrti. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Minulý týden tam nastoupili úředníci, aby dali Regionálnímu muzeu v Mikulově, jenž je investorem, kolaudační razítko. „Samotná stavba je tímto uzavřena. Teď už pouze dokončujeme práce na expozicích v interiéru,“ potvrdil ředitel muzea Petr Kubín.

Prakticky celý výstavní prostor je skrytý v terénní vlně. Do výšky se tyčí pouze zmíněné věže, kterými se do podzemí dostává světlo. Když člověk vstoupí dovnitř, má se cítit, jako by právě vcházel do jeskyně obývané lovci mamutů.

Věstonická venuše

Ostatně kdysi tady pravěcí lidé skutečně žili. Právě v této lokalitě před více než devadesáti lety badatel Karel Absolon objevil legendární Věstonickou venuši. Velké množství nálezů proto přinesl i archeologický průzkum, který stavbě archeoparku předcházel. „Objevili jsme mnoho kamenných artefaktů i zvířecích kostí. Odkryli jsme také skládku, kam je pravěcí lidé odhazovali,“ popisuje Kubín.

Fotogalerie

Právě toto „odpadiště“ z doby lovců mamutů čeká v nedotčeném stavu i na návštěvníky archeoparku. Vrstvy vykopávek zůstaly odkryté a jsou zakomponované do stavby. „Zájemci tedy místo uvidí v takovém stavu, v jakém jej lidé ponechali před desítkami tisíc let,“ vysvětluje šéf mikulovského muzea.

Tomu, že u Pavlova archeologové narazí na bohaté naleziště, nasvědčovaly průzkumy, které v lokalitě prováděli od 50. do 70. let minulého století. Projektanti tak dopředu počítali s odkrytým nalezištěm jako s jednou z atrakcí.

V přesném odhadu se ale mýlili. Lovci mamutů kosti odhazovali jinde, než se předpokládalo, což otevření archeoparku oddálilo o téměř tři čtvrtě roku. „Museli jsme upravovat pažení, abychom nepoškodili naleziště. Část stavby bylo třeba přeprojektovat, aby se součástí expozice stalo skutečně místo s nejbohatšími nálezy,“ potvrzuje Kubín.

Časově náročné zkoumání

Před vědci je teď několik let práce při zkoumání nálezů, které archeologický průzkum u Pavlova přinesl. Před obdivovateli historie však jen několik týdnů čekání, než se jim otevře moderní zařízení, které výsledky mnoha let vědeckého bádání představí formou vhodnou pro 21. století. Uvnitř návštěvníci najdou potřebné zázemí, školicí prostory, kinobox a jednotlivé části expozic, včetně dvou galerií.

Libreto výstavy připravil profesor Jiří Svoboda z Archeologického ústavu Akademie věd. On také vybral artefakty, které návštěvníci zhlédnou. Půjde většinou o originály. Pouze nejvzácnější exponáty, jež jsou celoročně ukryté v trezorech, nahradí v expozici kopie. Lidé se z archeologických nálezů starých tisíce let dozvědí něco o tehdejší krajině, způsobu obživy, lovu, životě a smrti, rituálech i umění.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.