Mezi prvními padl při on-line rozhovoru dotaz na Univerzitní kampus v brněnských Bohunicích. "Pro mnohé je to moderní dílo, pro jiné moderní obluda. Pravdou ale zůstává, že náklady na jeho provoz jsou obrovské a neustále se objevují další nedostatky této stavby," naznačil čtenář podepsaný jako devitka99.
Mikuláš Bek on-lineOdpovědi rektora MU v Brně čtěte - ZDE. |
"Kampus v Bohunicích je svým rozsahem mimořádná stavba. Tomu vcelku odpovídá počet závad a problémů v záruční době, které nechci zastírat. Já bych sice dal přednost kampusu ve stylu anglické historické univerzity s parkem, břečťanem a patinou, to ale asi nedokážeme v Brně mezi nemocnicí a socialistickým sídlištěm během pěti let zajistit. Když srovnám náš kampus s prostory, které znám z jiných českých i zahraničních univerzit, je to zdařilá stavba nabízející komfortní prostředí, které nám kdekdo závidí," odpověděl Mikuláš Bek.
"Jak hodnotíte koncepci, přípravu a finální produkt státních maturit? Budete je zohledňovat při přijímacím řízení, nebo už je berete v potaz?" tázal se rektora Tomáš Procházka.
"Nikdo soudný nemůže být nadšen cenou, za kterou se státní maturita zaváděla. Vítám snahu státu nastavit jakési standardy pro střední školství. Považuji za rozumné, aby existovala více než jedna úroveň, vzhledem k diferenciaci středního školství. Nelpím na označení maturita, protože dnes očividně školský systém míří k tomu, že to, co dříve maturita znamenala, se přesouvá na úroveň bakalářského titulu. Naše univerzita investovala hodně úsilí do vytvoření transparentního systému přijímání studentů. Dříve než akceptujeme nějaký jiný nástroj vybírání studentů, chceme se přesvědčit, že bude nejméně tak transparentní a spolehlivý, jako jsou naše vlastní testy studijních předpokladů," naznačil rektor.
Studenti Masarykovy univerzity chtěli znát i rektorův názor na "adekvátní výši školného".
"Já nejsem žádným bojovníkem za školné," odpověděl Bek. "Český stát vynakládá na studenta nízkou částku v mezinárodním srovnání. V době ekonomické krize bude růst tlak politiků na spoluúčast studentů na financování vysokého školství, kam dnes míří většina maturantů. Školné je pro mě myslitelné jen tehdy, když umožní školám rozvinout mnohem lepší systém stipendijní podpory," podotkl nový rektor.
V on-line rozhovoru s rektorem padla otázka i na rekonstrukci a přestavbu budov A a B v areálu filozofické fakulty v ulici Arne Nováka v Brně.
"Filozofická fakulta je největším dluhem univerzity v oblasti investičního rozvoje. Projekt CARLA, který byl nedávno schválen, umožní financovat z evropských fondů první fázi rekonstrukce. Stavební práce mohou začít po skončení výběrového řízení na dodavatele v polovině roku 2012 a měly by probíhat do poloviny roku 2015," uvedl Mikuláš Bek (článek čtěte zde).
Brněnští studenti se odlišují
Přestože Bek avizoval, že ho jako šéfa univerzity čeká více práce a velká zodpovědnost, nic převratného v nové funkci neočekává. "Myslím, že se žádná revoluce neodehraje. Škola má, na rozdíl od jiných, poměrně kontinuální vývoj od devadesátých let," vysvětlil Bek.
Bek poměrně dlouho působil i na Karlově univerzitě a pak i na Univerzitě Palackého v Olomouci - i proto si váží brněnských studentů. "Když se studenti z Prahy, Olomouce a Brna potkávali, tak ti brněnští se vždy odlišovali. Byli pohotoví, průbojní. To trošku platí i pro celou univerzitu," uvedl Bek.
Za největší úspěch školy považuje vybudování kampusu. Zásluhy za něj připisuje svému předchůdci ve funkci Petru Fialovi. "Oceňuji, jak zvládl výstavbu kampusu, který je prakticky dokončený. Vše proběhlo bez skandálů a chyb, které by univerzitu kompromitovaly," zdůraznil Bek.
Podle Beka Petr Fiala také posunul univerzitu v oblasti vnitřní kultury a komunikace. "Na velkých univerzitách většinou mezi sebou fakulty vedou vnitřní soutěž. Jemu se dařilo držet mezi nimi přátelské vztahy," upozornil Bek.
Bek si přál na Masarykově univerzitě pracovat už jako její student. Ne vždy to však bylo lehké. "Už v prvním ročníku na Masarykově univerzitě jsem věděl, že tu chci zůstat. Přiznávám, že to vždy nebylo lehké. Jsem z generace, která zažila revoluční rok 1989 a hlavně to, co přišlo po něm. Tedy jak moji kolegové ze školy odcházeli, hlavně z finančních důvodů, a začínali obchodovat třeba s pracími prášky. I já byl na hraně, dokonce už mě přijali do rádia Bonton, ale já jsem se rozhodl to ještě zkusit," přiznal nový rektor s tím, že udělal dobře.
Mikuláš BekDo funkce rektora ho v dubnu zvolil akademický senát školy. V úřadě po sedmi letech vystřídal Petra Fialu. Funkce se ujal v září. |
