Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Univerzita při nákupu drahých rezonancí nepochybila, rozhodl ÚOHS

  17:19aktualizováno  17:19
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže odmítl, že by Masarykova univerzita pochybila při nákupu dvou magnetických rezonancí pro výzkumné účely. Stížnost podala společnosti Philips s tím, že ji škola neoslovila kvůli podání nabídky. Úřad námitku definitivně zamítl.
Univerzita při nákupu drahých přístrojů nepochybila, vyhodnotil úřad. Ilustrační snímek

Univerzita při nákupu drahých přístrojů nepochybila, vyhodnotil úřad. Ilustrační snímek | foto: MF DNES

Přístroje pro vědecké centrum CEITEC za 102,2 milionů korun nakoupila Masarykova univerzita (MU) začátkem letošního roku od firmy Siemens.

Univerzita vyhlásila neveřejnou soutěž, což smí udělat pouze v případě, že požadovaný produkt nabízí jen jediná společnost.

Postup při výběru dodavatele se však nelíbil společnosti Philips, která podala stížnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Úřad ji nyní v napodruhé a již definitivně zamítl. 

„Úřad konstatoval, že zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, když nákup přístrojů zadal v jednacím řízení bez uveřejnění přímo společnosti Siemens,“ sdělil iDNES.cz předseda ÚOHS Petr Rafaj. Rozhodnutí již v pondělí nabylo právní moci.

Účast ve výzkumu placeném Nory v ohrožení

Dvě magnetické rezonance Siemens Prisma, určené ke zobrazování funkcí a struktury mozku a míchy, má prodejce univerzitě dodat do pěti měsíců. 

„Pro vědu je to dobrá zpráva, protože vědci mohou začít pracovat. Z pohledu Masarykovy univerzity je škoda, že stížnosti společnosti Philips způsobily zdržení v nákupu přístrojů, takže je ohroženo zapojení například do mezinárodního výzkumu financovaného z norských fondů,“ zhodnotil rektor MU Mikuláš Bek.

Nakoupené přístroje jsou podle univerzity do jisté míry unikátní. Svými parametry se liší od těch používaných v nemocnicích. Takto se instituce bránila výtkám, že klidně mohla nakoupit levnější přístroje obdobných vlastností.

„Masarykova univerzita nepořizovala přístroje pro klinické účely, pro které se používají v nemocnicích, ale pro účely vědecké. Potřebu specifického vybavení i unikátnost zařízení, které má být pořízeno, prověřily čtyři odborné posudky, z nichž tři byly vypracovány zahraničními experty,“ připomněla mluvčí MU Tereza Fojtová.

V Chicagu si vystačí s horším přístrojem

Obdobné vlastnosti má například přístroj Siemens Spyra. Oba typy disponují intenzitou magnetického pole tři tesly a Nemocnice Na Homolce jej před časem pořídila „jen“ za 28,6 milionu.

Srovnatelné lékařské vybavení nabízí i konkurence. Vystačí si s ním například výzkumníci University of Chicago, která vychovala desítky nositelů Nobelových cen. Přístroje Prisma však podle univerzity i výrobce zaručují přesnější zobrazení

„Mají jedinečnou kombinaci technických i softwarových vlastností, které umožní kvalitnější výzkum v oblasti normálních funkcí lidského mozku, například pro výzkum rizikového chování řidičů nebo mozkové činnosti spojené s prožitkem hudby,“ doplnila k využití přístrojů Fojtová.

Nové nukleární magnetické rezonance vědci použijí také při odhalování změn nervového systému u lidí trpících rakovinou, epilepsií, schizofrenií, Parkinsonovou či Alzheimerovou chorobou a dalšími onemocněními nervového systému.







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.