Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Úřady mlčí o zavražděné ženě ze Znojemska. Možná jí mohly pomoci

  10:00aktualizováno  10:00
Čtyřiačtyřicetiletá žena, kterou před svým domem v Krhovicích na Znojemsku ve středu dopoledne ubodal její bývalý partner, zemřela téměř na den přesně dva roky po podobné vraždě týrané spisovatelky Simony Monyové.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

A paradoxně jen den předtím, než vešel v platnost nový zákon o lepší ochraně obětí trestných činů, díky kterému by jí mohla policie nebo státní zastupitelství o něco snadněji pomoci.

Z dostupných svědectví se totiž zdá, že útočník nevraždil zcela nečekaně.

Dlouholetý pár se podle sousedů nedávno rozešel kvůli mužově závislosti na automatech a dluhům. Jenže dotyčný se s tím odmítl smířit a uchýlil se k násilí, které vyvrcholilo vraždou.

Na rozdíl od případu spisovatelky Monyové, o jejichž rodinných problémech se úřady dozvěděly až po její tragické smrti, přitom mělo o dění v rodině ze Znojemska přinejmenším útržkovité informace hned několik úřadů.

Násilí mezi blízkými v Jihomoravském kraji

Týrání osoby ve společném obydlí
2012 107 případů
2013 31 případů

Vykázání agresora z domu
2012 149 případů
2013 56 případů

Nebezpečné pronásledování
2012 54 případů
2013 32 případů

Statistiky zahrnují nejen týrání a vykazování mezi partnery, ale i týrání dětí či rodičů. Ženy jsou pachatelkami těchto činů jen v jednotkách případů.

Údaje za rok 2013 se týkají prvního pololetí roku.

Zdroj: Policie ČR

Policie i hasiči vyšetřují například požár jejich rodinného domu ze 13. července. Podkroví vzplálo nad ránem a podle lidí ze sousedství ho zapálil právě zhrzený partner. Vyšetřování zatím není u konce, a tak policie ani hasiči nechtějí případ komentovat.

"Vyjadřovat se nebudeme ani ke spojitosti tohoto požáru se středeční vraždou," konstatovala jihomoravská policejní mluvčí Petra Vedrová.

Úřad řešil péči o děti

Pár se po rozchodu nemohl shodnout na péči o děti a jejich spor řešil i Orgán sociálně-právní ochrany dětí v nedalekém Znojmě.

"Případy nemůžeme komentovat s ohledem na ochranu dětí," řekla šéfka úřadu Ivana Pluskalová.

Podle sousedů navíc přímo u sporů partnerů několikrát asistovala policie. Jenže ani k tomu se policie zatím nechce vyjádřit. Není tedy jasné, za jakých okolností byli policisté přivoláni a co vše se o sporech dozvěděli. "Vše teprve prověřujeme," uvedla Vedrová.

Zatím se tedy neví, zda ubodaná žena své potíže policii před vraždou popsala podrobněji, případně zda se na policisty obrátil někdo z jejích blízkých. Nelze tedy říci, zda někdo něco zanedbal.

"Vždy záleží na tom, jaké informace se o domácím násilí či nebezpečném pronásledování k policii dostanou. Podle toho pak totiž posuzuje nebezpečnost pachatele," upozornil Vladimír Vedra z Bílého kruhu bezpečí, který radí a pomáhá obětem trestných činů.

Dluhy, spory, požár. Policie u toho byla...

V případech domácího násilí sice policie může konat i bez toho, že se na ni obrátí sama oběť. Bez její spolupráce se však policisté jen těžko dozví, co se za zavřenými dveřmi domácností děje. Případné svědky zase od podání trestního oznámení často odrazuje jejich okolí s tím, že se do cizích problémů nemají zaplétat.

Oběti mohou například požádat o vykázání agresivního partnera ze společné domácnosti na deset dní.

V případě rodiny ze Znojemska mělo však toto opatření smysl jen do doby, než žena sama svého partnera vyhodila z domu. Pomoci jí mohli také odborníci například ve zmíněném Bílém kruhu bezpečí.

"Pokud chce policie za domácí násilí, případně nebezpečné pronásledování poslat pachatele do vazby, musel by být z těchto činů napřed obviněn," zdůraznil Vedra z Bílého kruhu bezpečí.

Jenže oběti se často ostýchají požádat o pomoc kohokoliv, natož policii. Například o týrání Simony Monyové, které předloni v srpnu vyvrcholilo jejím zavražděním, nevěděli ani její synové a další blízcí lidé.

Podobné zkušenosti má i jiná žena, která před časem také čelila pronásledování ze strany partnera, který se nechtěl smířit s rozchodem.

"Pořád jsem si říkala, že se situace uklidní sama od sebe. Bála jsem se i toho, že pokud bude můj pronásledovatel odsouzen, tak mu zápis v trestním rejstříku pokazí život," vzpomíná pod podmínkou anonymity.

Zatímco pachateli nebezpečného pronásledování hrozí nanejvýš roční trest, vrahovi ze Znojemska nyní hrozí až dvacet let za mřížemi. "Budeme požadovat jeho vzetí do vazby," upřesnila ve čtvrtek policejní mluvčí.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.