Úrodná půda mizí, odnáší ji vítr

Úrodná půda mizí, odnáší ji vítr | foto: Dagmar Humpolíková, MF DNES

Úrodná půda mizí, z polí ji odnáší vítr

  • 4
Tvrdou daň splácí dnešní hospodáři za své předchůdce. Kvůli kolektivizaci zemědělství v padesátých letech přišli o úrodnou půdu. Může za to tehdejší likvidace remízků a větrolamů. Důsledkem je značná eroze půdy. Města a obce na jižní Moravě se vrhly na jejich obnovu. Ta bude stát miliony korun.

Z nedozírných lánů bez jediného stromu odfukuje vítr úrodnou půdu, odplavuje ji i voda. Přirozené úkryty ztrácí i zvěř. Splavovaná ornice ucpává i místní potoky a způsobuje nemalé starosti obyvatelům obcí při záplavách.

"Vlivem erozí došlo ke značnému úbytku ornice. Kvalita půdy na jižní Moravě patří dnes mezi ty nejhorší," potvrdil starosta Popic na Břeclavsku Josef Urbánek.

Má však řešení. Už na tento rok je připravena výsadba zhruba tří kilometrů větrolamů a půldruhého kilometru alejí. Bude stát kolem dvou a půl milionu korun. "Podařilo se nám získat evropské peníze z Fondu životního prostředí," upřesnil Urbánek.

Starosta Popic Josef Urbánek nad historickou fotografií z roku 1950. Soudruzi rozorávali meze s velkou slávou a traktory zdobily transparenty.

Nové lípy, třešně, ořešáky, javory, duby, ale i zapomenuté moruše či oskeruše poskytnou časem krajině kolem Popic potřebnou ochranu. Vítr a stékající voda ztratí na síle. "Na polích mezi Šakvicemi a Popicemi je celý rok vidět trvalý mrak prachu, to by se mělo změnit," míní starosta.

Teď nejsou výjimkou ani dvousethektarové lány, není na nich jediný strom. Ekologové iniciativu obcí vítají. V radosti jim ale brání kapka skepse. "Nikdy se nepodaří vrátit krajinu do zcela původní podoby," poznamenal vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška.

Členitá políčka drobných hospodářů s lesním porostem na četných mezích jsou podle něj už minulostí. Zcela obnovit se je nepodaří. "Pořád zbývají velké plochy půdy," dodal ekolog.

Zásah odborníků potřebují ale i větrolamy, které se podařilo zachovat. Některé z nich byly vysázeny i v době kolektivizace. "Tehdy soudruzi počítali plnění plánu na pětiletky, a tak se uchýlili k nejrychlejší variantě - k topolům. Ty dorostou nejvýše za nejkratší dobu," přiblížil vedoucí odboru životního prostředí v Hustopečích Miroslav Hanzlíček.

Dnes jsou už padesátileté topoly nebezpečné. Jsou nakaženy houbami a z jejich korun padají suché větve. V Hustopečích je začali obnovovat už v únoru.

Na téměř jednokilometrový pás zelené stěny získala radnice třímilionovou dotaci. Z evropských fondů ji zprostředkoval Pozemkový úřad Břeclav. "Musíme zasáhnout dřív, než padající silné větve způsobí neštěstí. Dříve, než promění něčí rande nebo vycházku se psem v tragédii," poznamenal Miroslav Hanzlíček.