Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

S přísedícími se v Brně nemanipulovalo, řekl Ústavní soud. Rozsudky platí

  11:34aktualizováno  11:34
Žádná účelová manipulace s přísedícími u Krajského soudu v Brně se nekonala, konstatoval Ústavní soud. Zamítl tak stížnost Zdeňka Smejkala odsouzeného na sedm let za podvod.
Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek)

Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek) | foto: Monika TomáškováMF DNES

Ústavní soud (ÚS) se zabýval konkrétně Smejkalovou kauzou, celkovou praxi krajského soudu zpětně prověřovat nechtěl. V nálezu přesto uvedl, že systém přidělování přísedících nebyl nahodilý ani účelový.

„Nelze dospět k závěru, že by v dané věci rozhodoval senát s nezákonně ustanovenými přísedícími,“ oznámil soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Zdůraznil, že se ÚS snažil k věci přistoupit se zdravým rozumem.

Podle stížnosti krajský soud systémově selhal a jeho metoda umožňovala účelové zneužití. Smejkal, potrestaný sedmi lety vězení za podvod, v tom spatřoval porušení zásad spravedlivého procesu (psali jsme zde).

Pokud by se ústavní soudci s námitkami ztotožnili, mohlo by to podle některých interpretací zpochybnit nejen kauzu Smejkala samotného, ale i další brněnské případy.

Do síně dorazilo početné publikum

Čtvrteční nález si proto přišly poslechnout desítky lidí včetně podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha obžalovaného z velkých daňových úniků. Zadehův případ taktéž řeší Krajský soud v Brně (čtěte zde).

Smejkalovou kauzou se krajský soud začal zabývat v roce 2012. Tehdy měl soud u rozvrhu práce jen dva seznamy přísedících pro trestní senáty - jeden, s mnoha desítkami jmen, pro Brno a Jihlavu, druhý pro Zlín.

Od letoška už jsou přísedící rozepsáni přímo do jednotlivých senátů, a to právě kvůli tomu, aby bylo přidělování transparentnější a předvídatelnější.

Rozvrh nesplňoval požadavky, ale nebyl aktem libovůle

Nejvyšší soud ve Smejkalově kauze v minulosti konstatoval, že rozvrh práce pro rok 2012 nesplňoval požadavky zákona o soudech a soudcích, a to právě kvůli absenci transparentních pravidel rozdělování přísedících. Zároveň ale tehdy uvedl, že krajský soud zjevně měl vnitřní systém, ačkoliv nebyl v rozvrhu práce vyjádřen, a že jmenování přísedících nebylo aktem libovůle.

ÚS nedávno při veřejném jednání vyslechl soudkyni Jaroslavu Bartošovou, která řešila Smejkalův případ. Vypověděla, že měla v senátu dlouhodobě asi 15 přísedících, byť jejich jména nebyla ani v rozvrhu práce, ani v jeho příloze, ale jen v interním výkazu.

Podle svých slov se snažila o rovnoměrné vytížení přísedících a řídila je jako tým. Zohledňovala jejich pracovní povinnosti, časové možnosti, osobní a rodinné poměry.

Podle ÚS je zřejmé, že skutečně existovala snaha o rovnoměrné vytěžování přísedících. Bartošová čtvrteční nález přivítala. „Je mi samozřejmě líto, že to muselo dospět až k Ústavnímu soudu,“ konstatovala.

Autor:


Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz
Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz

pomůžete tak jiným maminkám, které mají porod před sebou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.