Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


S přísedícími se v Brně nemanipulovalo, řekl Ústavní soud. Rozsudky platí

  11:34aktualizováno  11:34
Žádná účelová manipulace s přísedícími u Krajského soudu v Brně se nekonala, konstatoval Ústavní soud. Zamítl tak stížnost Zdeňka Smejkala odsouzeného na sedm let za podvod.
Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek)

Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek) | foto: Monika TomáškováMF DNES

Ústavní soud (ÚS) se zabýval konkrétně Smejkalovou kauzou, celkovou praxi krajského soudu zpětně prověřovat nechtěl. V nálezu přesto uvedl, že systém přidělování přísedících nebyl nahodilý ani účelový.

„Nelze dospět k závěru, že by v dané věci rozhodoval senát s nezákonně ustanovenými přísedícími,“ oznámil soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Zdůraznil, že se ÚS snažil k věci přistoupit se zdravým rozumem.

Podle stížnosti krajský soud systémově selhal a jeho metoda umožňovala účelové zneužití. Smejkal, potrestaný sedmi lety vězení za podvod, v tom spatřoval porušení zásad spravedlivého procesu (psali jsme zde).

Pokud by se ústavní soudci s námitkami ztotožnili, mohlo by to podle některých interpretací zpochybnit nejen kauzu Smejkala samotného, ale i další brněnské případy.

Do síně dorazilo početné publikum

Čtvrteční nález si proto přišly poslechnout desítky lidí včetně podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha obžalovaného z velkých daňových úniků. Zadehův případ taktéž řeší Krajský soud v Brně (čtěte zde).

Smejkalovou kauzou se krajský soud začal zabývat v roce 2012. Tehdy měl soud u rozvrhu práce jen dva seznamy přísedících pro trestní senáty - jeden, s mnoha desítkami jmen, pro Brno a Jihlavu, druhý pro Zlín.

Od letoška už jsou přísedící rozepsáni přímo do jednotlivých senátů, a to právě kvůli tomu, aby bylo přidělování transparentnější a předvídatelnější.

Rozvrh nesplňoval požadavky, ale nebyl aktem libovůle

Nejvyšší soud ve Smejkalově kauze v minulosti konstatoval, že rozvrh práce pro rok 2012 nesplňoval požadavky zákona o soudech a soudcích, a to právě kvůli absenci transparentních pravidel rozdělování přísedících. Zároveň ale tehdy uvedl, že krajský soud zjevně měl vnitřní systém, ačkoliv nebyl v rozvrhu práce vyjádřen, a že jmenování přísedících nebylo aktem libovůle.

ÚS nedávno při veřejném jednání vyslechl soudkyni Jaroslavu Bartošovou, která řešila Smejkalův případ. Vypověděla, že měla v senátu dlouhodobě asi 15 přísedících, byť jejich jména nebyla ani v rozvrhu práce, ani v jeho příloze, ale jen v interním výkazu.

Podle svých slov se snažila o rovnoměrné vytížení přísedících a řídila je jako tým. Zohledňovala jejich pracovní povinnosti, časové možnosti, osobní a rodinné poměry.

Podle ÚS je zřejmé, že skutečně existovala snaha o rovnoměrné vytěžování přísedících. Bartošová čtvrteční nález přivítala. „Je mi samozřejmě líto, že to muselo dospět až k Ústavnímu soudu,“ konstatovala.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Učitelé i část rodičů požadují odvolání ředitelky největší znojemské školy

Pokácené třicetileté břízy a slučování tříd. To jsou dva důvody, které vedou ke sporům na největší znojemské základní škole – ZŠ JUDr. Josefa Mareše. Ředitelka...  celý článek

Smog v Brně.
Špatný vzduch v Brně by mohl zabít sto lidí ročně, spočítali ekologové

Každý Brňan proleží v posteli průměrně dva dny v roce kvůli znečištěnému vzduchu ve městě. To vyšlo ekologickým aktivistům z analýzy zdravotních rizik, kterou...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Muž při hádce dostal pár facek, tak svého soka bodl do zad

Výměna názorů mezi dvěma muži vyústila v Brně ve fyzické napadení. Nejdřív padly facky, nakonec ale jeden z aktérů sáhl po noži a bodl svého soka do zad....  celý článek

Letní úklid podle Marie Kondo
Letní úklid podle Marie Kondo

Nechte si věci, co dělají radost.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.