Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nemocnice už nemají právo vymáhat dlužné poplatky, řekl Ústavní soud

  9:55aktualizováno  10:25
Nemocnice už se nemohou zpětně domáhat zaplacení dlužných regulačních poplatků ve výši sto korun za hospitalizaci, které se jim nepodařilo vymoct do konce roku 2013, kdy byly zrušeny. Rozhodl o tom ve středu Ústavní soud. Řada z nemocnic se o zaplacení poplatků ještě soudí.
Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek)

Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek) | foto: Monika TomáškováMF DNES

„Pokud nemocnice nevymohly dlužný poplatek do konce prosince 2013, v žádném případě už je nelze vymáhat zpětně,“ řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Konstatoval to v souvislosti s případem, kdy se Psychiatrická léčebna ve Šternberku domáhala zaplacení 1 100 korun za hospitalizaci mentálně postiženého a nesvéprávného pacienta, jemuž poskytla lůžkovou péči v létě 2012.

Péči léčebna sice poskytla více než rok před tím, než byly regulační poplatky nálezem pléna Ústavního soudu zrušeny, avšak začala ho vymáhat pozdě, až po jeho zrušení.

„Ústavní soud dospěl k závěru, že rozhodnutí vydaná podle zrušeného rozhodnutí ještě před zrušením sice jsou platná, ale pokud práva z nich nebyla vymožena dříve, než Ústavní soud zrušil takové rozhodnutí, nelze je již uplatňovat,“ doplnil Rychetský.

Potvrdil tím rozsudek Okresního soudu ve Svitavách, který vymáhání dlužného poplatku po nesvéprávném pacientovi léčebně zatrhl. Uvedl, že měla peníze vymáhat po jeho opatrovnici. Řídil se při tom loňským nálezem Ústavního soudu, který se týkal vymáhání dluhu po nezletilém, přesněji po jeho zákonném zástupci.

Nemocnice by mohly přijít až o miliony korun

I když soud ústavní stížnost zamítl a potvrdil tím rozsudek okresního soudu, tato paralela podle něj nebyla správná.

„Opatrovník narozdíl od zákonného zástupce nemá vůči osobě, kterou zastupuje ani vyživovací povinnost, ani za ni nenese finanční odpovědnost. Avšak bez ohledu na to, že okresní soud použil jiné odůvodnění, věcně rozhodl správně,“ dodal Rychetský.

Na možnosti vymáhat poplatky za období, v němž ještě pacienti platili za den v nemocnici 60 korun, se nic nemění (více například zde). I tak by nemocnice nyní mohly přijít až o miliony korun. Například brněnské Fakultní nemocnici u sv. Anny pacienti dluží za hospitalizaci více než půldruhého milionu.

„Z této celkové výše pohledávek za hospitalizaci nemocnice středečním rozhodnutím přichází o nárok vymáhat pohledávky ve výši asi 1,1 milionů korun, tedy za regulační stokorunové poplatky. Ostatní pohledávky budeme nadále vymáhat,“ uvedla mluvčí nemocnice Petra Veselá.

Fakultní nemocnici v Brně lidé dluží ještě téměř čtyřikrát víc. „Finanční objem neuhrazených regulačních poplatků činí k letošnímu lednu 5,5 milionu korun. Se ztrátou se budeme muset vyrovnat v rámci svého rozpočtu,“ sdělil mluvčí Pavel Žára.

Ústavní soud před časem zrušil regulační poplatky ne z toho důvodu, že by se mu částka sto korun za den hospitalizace jevila jako protiústavní, nýbrž kvůli tomu, že platební povinnost byla zavedena plošně pro všechny hospitalizované bez ohledu na věk nebo osobní či majetkové poměry.

Otázkou zůstává, jaké šance mají lidé, kteří po roce 2013 zpětně zaplatili nemocnicím nárokované poplatky z období stokorunové sazby. Hypoteticky by mohli usilovat o jejich vrácení. Rychetský ale nechtěl jejich šance nijak komentovat vzhledem k tomu, že by se otázkou mohl v budoucnu zabývat ÚS.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.