Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jižní Morava je brána, ale utečenci v kraji nezůstávají. Chtějí jinam

  19:01aktualizováno  19:01
Co se děje s běženci, které zadrží policisté v Česku? V mezinárodním rychlíku z Vídně v noci ze soboty na neděli cestovalo dvanáct Syřanů, kteří doufali, že uniknou z válkou zmítané země. Jejich putování skončilo v Břeclavi, kde je zadrželi policisté. S největší pravděpodobností je čeká vyhoštění.

Ilustrační snímek | foto: Marek Podhora, MAFRA

Letos už policisté při kontrolách našli v kraji 454 běženců - desetkrát více než za stejné období vloni. Jižní Morava je pro ně ale mnohdy jen tranzitním územím.

„Snaží se Česko přejít co nejrychleji,“ okomentovala Ludmila Bobysudová z Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Co se s nimi ale stane, když jejich cesta za lepším životem skončí na jižní Moravě?

„Nejdříve putují na policejní služebny. „Mnohdy nemají doklady totožnosti. Zjišťujeme, zda už zadržený někdy žádal o azyl v nějaké zemi,“ popsala mluvčí jihomoravské policie Petra Vedrová.

Celý proces se odehrává s pomocí tlumočníků

Pokud se zjistí, že ano, následuje takzvané dublinské řízení - policie vrací lidi do země, kde o azyl požádali. V případě, že nejsou žadateli o azyl nikde, následuje správní řízení o vyhoštění.

„To znamená, že vrátíme člověka do země, kde naposledy prokazatelně pobýval. Pokud mají například koupený lístek na vlak ve Vídni, vrátíme je do Rakouska,“ uvedla Vedrová.

Počty uprchlíků zadržených v kraji

Za poslední týden: 52
Za poslední měsíc: 116 
Za letošní rok dosud: 454  Za loňský červen: 9 
Za celý rok 2014: 225

Zdroj: Cizinecká policie

Celý proces se odehrává s pomocí tlumočníků. Na výsledek řízení lidé čekají v zařízení pro zajištění cizinců ve středočeské Bělé-Jezové. K předání uprchlíků dochází na státní hranici země, do níž jsou vraceni.

Jiný osud čeká běžence, kteří si v Česku zažádali o azyl. Pro ně na jižní Moravě funguje přijímací středisko v Zastávce u Brna.

Tam musí lidé čekající na mezinárodní ochranu zůstat po zákonem stanovenou dobu. „Nejvíce lidí tu teď máme z Ukrajiny a Kuby,“ řekl Josef Sekerka, který zařízení v Zastávce vede.

Lidé v azylovém středisku si mohou osvojit češtinu

I na brněnskou pobočku Organizace pro pomoc uprchlíkům se nejvíce obracejí lidé z Ukrajiny, která je zmítaná válečným konfliktem, ale i ze Sýrie.

„Syřané řeší nejčastěji rozdělenou rodinu. Zatímco jeden člen se do bezpečí dostal, část rodiny je pořád v zemi původu. Obdobné je to také u klientů, kteří přijíždějí z Ukrajiny,“ konstatovala Veronika Černohorská, sociální pracovnice z brněnské Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Integrační azylové středisko funguje i v Brně-Židenicích. Slouží až dvaceti lidem, kteří tady mohou být maximálně osmnáct měsíců. Čas by měli využít především k osvojení češtiny a hledání samostatného bydlení a zaměstnání.

„Momentálně je tam čtrnáct lidí, a to syrské a běloruské národnosti,“ řekla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Resort potvrdil, že zvažuje rozšíření kapacit azylových zařízení. Kde přesně, ale zatím říci nechce.

Přes Jihomoravský kraj chodili uprchlíci i v minulosti.

„Nikdy s nimi problémy nebyly. Lidé dnes nemají informace a politici je straší. V momentě, kdy jediná zpráva, která se k lidem od politiků dostane, je, že čelíme uprchlické krizi a může se stát cokoliv, se nedivím, že se lidé bojí,“ okomentovala Lenka Šafránková z nezávislého sociálně ekologického hnutí Nesehnutí.

Podle odborníků má však i uprchlický tábor pro města či obce výhody.

„Vznikají nová pracovní místa. Jsou například potřeba sociální pracovníci. Ale může to stát i peníze, například na různé sbližovací akce,“ upřesnila Bobysudová.

Podle ní je pro imigranty klíčový český jazyk a také, aby poznali, jak se v Česku pracuje. To jim neulehčuje zákon zaměstnanosti, který jim zakazuje v Česku rok pracovat. „Za rok se člověk demotivuje a vytrhne se z běžného života, na který byl předtím zvyklý,“ uzavřela Bobysudová.

Autor:


Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.