Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nový územní plán nic neřeší, zlobí se starostové

  18:23aktualizováno  18:23
Na webu kraje visí po třech letech návrh na nový „územní plán“. Někteří starostové se však zlobí, že ta nejproblematičtější místa stejně neřeší. Mezi nimi například spojnice dálnice D1 s R43 nebo R52, které mají mimo jiné odvést dopravu z Brna.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Jihomoravský kraj koncem března vyrukoval s návrhem na nový krajský územní plán - takzvané zásady územního rozvoje. Tři roky poté, co ty předešlé starostové obcí dohnali až před Nejvyšší správní soud. Ten je nakonec zrušil, protože kraj dostatečně neposoudil společný vliv všech staveb na životní prostředí.

Teď je nový návrh zásad dostupný na webu kr-jihomoravsky. cz. Má podobu aplikace, do níž může kdokoliv zadat název kterékoliv jihomoravské obce. Poté se zobrazí mapa, na které jsou vyznačené chystané změny.

Komu se nebude něco z chystaných změn líbit, může územní zásady až do 7. května na webu připomínkovat.

Není jasné, kudy by stavba měla vést

Někteří starostové ovšem stále spokojeni nejsou. Většinou ti, kteří napadli minulou verzi plánu. Například podle slov starosty Ostopovic na Brněnsku Jana Symona (Společně pro Ostopovice) vzal kraj pouze starý, soudem zrušený dokument a zahalil jej do nového, hezčího obalu.

Jak jde čas

Červen 2011:
Jihomoravský kraj vydal nové zásady územního rozvoje.

Červen 2012:
Po stížnosti starostů je zrušil Nejvyšší správní soud, protože kraj dostatečně neposoudil vliv všech staveb na životní prostředí.

Březen 2015:
Na webu kraje visí návrh nových zásad. Starostům se nelíbí, že neřeší spojnici dálnic D1 s rychlostními silnicemi R43 a R52. R43 má propojit dálniční tah D1 v blízkosti města Brna s rychlostní silnicí R35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí. R52 začíná u Rajhradu a končí u Pohořelic.

7. květen:
Do této doby se mohou podávat připomínky k návrhu.

Podzim 2016:
Konají se krajské volby. Do té doby chce kraj připomínky zapracovat do zásad a ty pak schválit.

Přičemž rozhodnutí o těch nejkomplikovanějších místech odsunul o několik let.

„Jihomoravští politici naprosto rezignovali na řešení míst problematických z hlediska životního prostředí. Do návrhu plánu zadali vedení takovýchto silnic a dálnic pouze ve formě územních rezerv,“ okomentoval webovou aplikaci Symon.

Řešení pomocí územních rezerv znamená, že není přesně jasné, kudy by stavba měla vést a nemusí se tedy posuzovat její vliv na životní prostředí. Aspoň prozatím, dokud kraj nový návrh neschválí, což nemá být dříve než před krajskými volbami na podzim 2016.

„Mám pocit, že kraj vytušil, na kterých místech by mohl být problém, tak je dal pouze jako územní rezervy, aby před volbami nemusel nic závažného plánovat,“ myslí si Symon.

Konkrétně se to v okolí Brna týká třeba napojení rychlostní silnice R43 na dálnici D1, kdy kraj stále nevyřešil, zda by R43 měla vést Boskovickou brázdou nebo přes Brněnskou přehradu. Další nejasnou věcí je takzvaná jihozápadní tangenta, která má spojit dálnici D1 s rychlostní silnicí R52 a proti které chtějí Ostopovice se sousedními vesnicemi bojovat.

„Nechceme zavádět dopravu tam, kde by byly překročeny limity hluku a emisí. V prvé řadě musíme mít jasno, že není jiného zbytí než dálnici kolem naší obce vést. My si myslíme, že zbytí je,“ uvedl starosta Nebovid Milan Mojžíš (SNK Nebovidy 2014).

„Lepší nějaký plán než žádný“

Krajský radní Antonín Tesařík (KDU-ČSL) už dříve rozhodnutí řešit důležité stavby v okolí Brna pouze územními rezervami hájil tím, že se nemohou do ničeho většího pouštět, protože Brnu chybí nová aktualizace jeho územního plánu. Tu zrušil přednedávnem krajský soud.

„Můžeme řešit tyto dopravní stavby až ve chvíli, kdy se Brno rozhodne, jak naloží s dopravou, která do něj z okolí míří. A jelikož nemá územní plán, aktualizaci si zrušilo, tak musíme čekat, jak se s tím bude chtít vypořádat,“ řekl pro ČTK Tesařík.

Dále uvedl, že studie, které určí vedení dálnice R43 od severu k dálnici D1, případnou spojku D1 s R52 a další silniční stavby, se začnou dělat nejdříve po schválení zásad územního rozvoje.

Stížnosti starostů na územní rezervy chápe ředitel Závodu Brno z Ředitelství silnic a dálnic ČR. Pokud výstavbu nemají v územním plánu jasně danou, ani oni se nepohnou nikam dál.

Průmyslová zóna je označená jako záplavové území

„Můžeme se soustředit jen na obchvaty, nic velkého dělat nemůžeme. Myslím si však, že aspoň nějaký územní plán je lepší než současný stav. Budeme tak mít příležitost postoupit alespoň někde,“ sdělil Fiala.

Také podle starosty Židlochovic a opozičního krajského zastupitele Jana Vituly (TOP 09) je nějaký plán lepší než žádný.

„Já bych k územním rezervám kritický nebyl. Jestli chceme udělat aspoň něco, je to dobré řešení. Jinak by se i ostatní stavby protáhly o další roky,“ uvedl Vitula.

V krajském návrhu má problém s jinými věcmi. Například že židlochovická průmyslová zóna je v něm špatně označená jako záplavové území.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.