Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Amnestie pomohla jen na chvíli. V Břeclavi už potřebují druhou věznici

  7:03aktualizováno  7:03
Mříže a ostnatý drát za několik měsíců obrostou areál bývalého záchytného střediska pro cizince v břeclavské části Poštorná. Na konci roku se totiž změní ve věznici. Ta měla fungovat už v roce 2013, jenže hromadná amnestie Václava Klause vyprázdnila káznice a nové cely nebyly potřeba.

Bývalé záchytné středisko pro cizince v Poštorné má opět brzy sloužit svému účelu. Počet běženců strmě narůstá. | foto: MF DNES

„Budova byla dva roky zakonzervovaná. Prováděly se tu však běžné udržovací práce. Částečně se tady topilo, aby objekt zůstal v co nejlepším stavu,“ potvrzuje mluvčí břeclavské věznice Iva Bednářová.

Zatím tak budova vypadá spíš jako úřad, z nějž úředníci odnesli svá razítka teprve před pár dny. Židle někdo vzorně zvedl na stoly, chodby jsou pečlivě vymetené, uvnitř je ve srovnání s venkovními teplotami celkem příjemné klima. A jen se čeká...

Věznice se tady totiž měla otevírat už v roce 2013. Tehdy však záměr překazila amnestie končícího prezidenta Václava Klause, při níž bylo amnestií celkově prominuto více jak 111 tisíc trestů. Kvůli tomu břeclavský projekt usnul.

Václav Klaus vyhlašuje amnestii:

Na pořad dne se znovu dostává nyní. Ve chvíli, kdy většina českých věznic opět dosahuje téměř stoprocentní obsazenosti.

Jen v samotné Břeclavi, která už jednu věznici má přímo v centru města, si nyní odpykává trest 183 odsouzených. Káznice je využitá z více než 95 procent. Ostatní jihomoravská zařízení jsou na tom velmi podobně. Obsazenost věznice v Kuřimi činí 99 procent, v Brně 89 procent, ve Znojmě 83 procent. Policie podle nedávných statistik stíhá dva roky po amnestii stíhá víc než polovinu propuštěných vězňů (více čtěte zde).

V Břeclavi chtěli věznici zvětšit na úkor knihovny

Jedenáct z pětatřiceti věznic v České republice už přesáhlo sto procent své kapacity. Věznice Břeclav bojuje s místem už několik let. Před šesti lety jednala o rozšíření do prostor přilehlé knihovny. Z plánů ale sešlo. Rozšířením o objekt v Poštorné se problémy s místem alespoň částečně vyřeší.

Během následujících měsíců civilní podobu objektu překryjí nezbytné bezpečnostní prvky. Podle mluvčí generálního ředitelství Hany Löffelmannové zatím není rozhodnuto, zda půjde o věznici s dohledem a s ostrahou, jako je tomu u věznice v centru Břeclavi, nebo o jiný typ vězeňského zařízení.

„Zatím se připravují kroky k tomu, aby mohla být Poštorná začleněná zpět do kapacit vězeňské služby. Dosud však není rozhodnuto ani o kapacitních možnostech, ani o definitivním termínu, kdy by mohla být věznice otevřena,“ uvedla Löffelmannová.

Podle Ivy Bednářové se však předpokládá, že na podzim letošního roku už by se věznice mohla otevřít ve zkušebním provozu - v celách budou zhruba dvě desítky vězňů. Jejich konečný počet by se měl vyšplhat na dvě stovky.

S otevřením nové věznice je spojen také vznik několika desítek pracovních míst. Pro srovnání: v již existující břeclavské věznici, která má také necelé dvě stovky míst, pracuje 129 zaměstnanců, z toho 80 příslušníků vězeňské služby, ostatní jsou občanští zaměstnanci. Pracovní místa jsou rozmanitá - od kuchařů, vychovatelů, poradců po psychology.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.