Erwin Rauschgold s manželkou a svými vnoučaty na návštěvě v Brně

Erwin Rauschgold s manželkou a svými vnoučaty na návštěvě v Brně | foto: Zdeněk Bíza

V Brně bychom byli doteď, kdyby nebylo roku 1968, říká rodák, který odešel až do Dominikánské republiky

  • 1
Do ankety brněnské redakce MF DNES a brno.idnes.cz, která vyzývá rodilé Brňany žijící v cizině, aby se podělili o své příběhy, přispěl Erwin Rauschgold z exotické Dominikánské republiky. Sedmašedesátiletý muž se narodil v brněnských Židenicích. Tam také prožil dětství. "Vyučil jsem se a navštěvoval průmyslovku," vzpomíná Rauschgold na mládí.

„Pokud by nebylo neblahého roku 1968, byli bychom v Brně dodnes,“ tvrdí. Mladý Rauschgold totiž tehdy emigroval do Švýcarska, kde společně se ženou, rodačkou z Vrbice na Břeclavsku, žil přes patnáct let.

„V roce 1985 jsme koupili kávovou farmu v Dominikánské republice, odstěhovali jsme se a žijeme tu dodnes,“ vypráví Rauschgold.

Kávová farma Erwina a Mily Rauschgoldových v San Jose Ocoa v Dominikánské republice

Jak sám říká, s manželkou na Brno nikdy nezapomněli. „Do Brna se vracíme každý rok, tentokrát přijedeme v červnu a už se zase moc těšíme,“ dodává Rauschgold.

brňané z celého světa

iDNES.cz našel už 13 rodáků z Brna a škála jejich nových domovů je pestrá - ozvali se lidé z Ameriky, Kanady, Norska, Číny, Ukrajiny, Afghánistánu, Německa a Rakouska.

Stejně jako Erwin Rauschgold se na jižní Moravu rád vrací i Pavel Kloupar z amerického New Yorku, kterého tajná policie donutila v osmdesátých letech ze země nedobrovolně utéct. „Od roku 1989 se sem ale s manželkou vracíme každý rok, zejména na Valtické vinné trhy,“ říká Kloupar.

Za vínem by se ráda vrátila také Kamila Pálová, která už více než půl roku žije s manželem a synem v Číně. „Lhala bych, kdybych tvrdila, že se mi nestýská po naší malé a pěkné zemi. Určitě se jednou rádi do Česka vrátíme. I do Brna za přáteli na vínečko a užít si moravskou pohodičku,“ slibuje dvaačtyřicetiletá Brňanka.

Na Brno a jeho krásy pamatuje i Rakušan Dalibor Hýsek. „Nejvíc si samozřejmě vzpomínám na zástupy pěkných holek a na spoustu výborného divadla,“ říká Hýsek.