"Naše oddělení sociálně právní ochrany dětí řešilo v loňském roce 101 případů zanedbávání školní docházky. Je to přes padesát procent všech případů s nezletilými a mladistvými," uvedl starosta Libor Šťástka. V městské části je jedenáct základních škol s necelými pěti tisíci žáky.
"Náš návrh spočíval v tom, aby magistrát využíval zákonné možnosti snížit sociální dávky rodičům, kteří jsou za školní docházku svých dětí zodpovědní a kteří neplní tyto povinnosti, a to o celé životní minimum," doplnil Šťástka. Možné je to u lidí, kteří dostali za záškoláctví dětí trest v přestupkovém řízení.
"Rodič tak může přijít v rozmezí od 2 600 korun až do 5 480 korun měsíčně, což by měl být dostačující nástroj pro to, aby dospělí své povinnosti nezanedbávali," uvedl Šťástka. "Je to samozřejmě až poslední řešení, kterému předchází práce sociálních pracovníků, škol a s neziskovým sektorem. Ale někdy je nevyhnutelné," řekl.
O snížení dávek rozhoduje víc faktorů
Magistrát přistoupí k odebírání části sociálních dávek v případě, že děti do školy nepřijdou několikrát. Peníze pak odebere na tři následující měsíce.
"O tom, o jakou částku se rodičům sníží dávky, rozhoduje několik faktorů. Třeba kolik rodičů pobírá sociální dávky, kolik dětí je v rodině celkem a kolik z nich do školy nechodí. Například matce samoživitelce s jediným dítětem se odebere míň než takové, která kromě jednoho záškoláka živí ještě tři další děti," popsal mechanismus mluvčí Brna-středu Roman Burián.
Zdůraznil, že odebírání části dávek se týká dětí, které mají desítky zameškaných neomluvených hodin. "To opatření již v zákoně bylo, my jen dali magistrátu podnět k tomu, aby se začalo využívat," dodal Burián.
Podobně trestala i Břeclav
Před čtyřmi lety podobný postup uplatnila i břeclavská radnice. Postupovala však podle zákona, který byl později zrušen, proto s praxí skončila. Podle tajemníka radnice Dalibora Neděly bylo takto potrestáno asi 12 rodin a mělo to výsledky. "Byl to jakýsi bič. Rodina, která je zvyklá žít ze sociální dávek, si dala pozor na to, aby dítě do školy chodilo," řekl ČTK Neděla.
Podle psycholožky Jarmily Burešové z brněnské pedagogicko-psychologické poradny je nové opatření vůči sociálně slabým rodinám drsné, ale nejspíš bude efektivní.
Psycholožka: Stát by měl mít nástroj na rodiče
"Pokud odebrání dávek předchází komunikace s rodiči dětí, může to být krok správným směrem. Posílat děti do školy je povinnost rodičů ze zákona a stát by měl mít možnost rodiče k plnění této povinnosti nějak přimět. Síť škol je natolik hustá, že nevidím důvod, aby děti do škol nechodily," reagovala psycholožka.
Zda je ale možné problematiku záškoláctví takto přímo propojit s vyplácením sociálních dávek, si není psycholožka jistá. "K tomu se netroufám vyjádřit. Je ale fakt, že lidé ze sociálně vyloučených lokalit mají často vzdělání a výchovu dětí v žebříčku hodnot dost nízko. Na druhou stranu peníze jsou pro ně dost důležité, takže by opatření mohlo zafungovat," odhaduje Burešová.
Podle psycholožky je však důležité, aby magistrát dokázal rychle zareagovat na zlepšení v docházce problémových dětí. "Aby velmi rychle nastoupilo opětovné vyplácení dávek, pokud rodiče začnou děti do školy posílat. Vždyť to mohou třeba už druhý den," dodala psycholožka.
