Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V Brně se krátce za sebou zřítily hned dva sloupy veřejného osvětlení

  18:47aktualizováno  18:47
Před pár dny se na Pálavském náměstí zřítil sloup veřejného osvětlení. Podle městské policie kvůli rzi a pod náporem sněhu. Po víkendu se k zemi poroučel další stožár, tentokrát u Boby centra. Podle společnosti Technické sítě Brno, která má údržbu veřejného osvětlení na starosti, ale není třeba panikařit.

Vyvrácený sloup veřejného osvětlení u zchátralého fotbalového stadionu za Lužánkami v Brně | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

"Podle způsobu havárie na Pálavském náměstí je jasné, že stožár nespadl samovolně, ale že do něj asi najel shrnovač sněhu a srazil jej. I stožár u Boby centra byl sražen vozidlem, vyhýbalo se totiž chodci, který náhle vstoupil do vozovky," uklidňuje provozně-technický ředitel společnosti Josef Šaroun.

Se sněhem pády údajně nesouvisejí. I když některé sloupy jsou i 35 let staré a na jejich kompletní obměnu chybí peníze.

"Ani staré stožáry lidem na hlavu padat nebudou, nemusejí se bát," tvrdí Josef Šaroun.

Tvrdíte, že sloupy kvůli špatnému technickému stavu a náporu sněhu nepadají. Podle městské policie ale třeba na Pálavském náměstí bylo patrné, že sloup je zrezivělý a že zřejmě spadl právě kvůli sněhu.
Náš mistr údržby na místě viděl ve sněhu vyjeté koleje. I policie podle našich informací vše šetří jako dopravní nehodu. Bohužel nemáme svědky ani záběry z kamerového systému. Osobně jsem ale přesvědčen, že ke zřícení došlo, když kolem nějaký vůz shrnoval sníh a zavadil o stožár radlicí nebo do něj narazil.

Sníh tedy pád určitě nezpůsobil?
Kvůli sněhu stožáry nepadají, zatížení vrstvou sněhu není velké a v noci, když světlo svítí, dochází k jeho odtání. Naopak případů, kdy do stožáru najede vozidlo, v Brně máme až několik desítek ročně.

Když před třemi lety spadl stožár veřejného osvětlení v ulici Josefy Faimonové v Líšni, vaše firma obměnila svítidla v celé ulici. Chystáte teď něco obdobného?
Na Pálavském náměstí jsou stožáry zánovní a nebezpečí samovolných pádů zde nehrozí. Pokud mají lidé obavy, můžeme zde zajistit mimořádnou prohlídku.

Vyvrácený sloup veřejného osvětlení u zchátralého fotbalového stadionu za Lužánkami v Brně

A nehrozí, že podobných pádů bude přibývat? Už před pár lety váš předchůdce v rozhovoru pro MF DNES upozorňoval, že v Brně je řada sloupů z počátku 80. let, kterým končí nebo už skončila životnost.
Hromadných pádů se veřejnost bát nemusí. Některé stožáry ve městě jsou nové, jiné starší a jsou i takové, které jsou za hranicí životnosti. Stožáry ale průběžně kontrolujeme a provádíme pravidelné revize. Samozřejmě pokud do něj vrazí náklaďák, je to něco jiného, ten může srazit i nový stožár.

Dobrá, tak jaká je životnost sloupu veřejného osvětlení a jak staré lampy v Brně jsou?
Životnost stožáru je průměrně 30 až 40 let, nelze to ale určit přesně, nejvíce záleží na typu prostředí, okolní dopravě, nebo jestli u stožáru někdo třeba pravidelně venčí psy. Roli ale hraje také původní tloušťka stěny stožáru, ty staré se vyráběly většinou 8 milimetrů, nové mají sice stěnu silnou 4 až 6 milimetrů, ale jsou pozinkované. V současné době jednáme s dodavateli, aby životnost stožárů byla ještě větší.

V Brně jsou tedy jak staré sloupy?
Je to průřezově vše, od stožárů starých jeden rok až po stožáry přes 35 let. Ani u těch ale neznamená, že budou padat zítra. Jen podle stáří se orientovat nelze, záleží na jejich exponovanosti. I proto jsme pořídili speciální měřidlo a u sloupů zjišťujeme postupující korozi. Vzorky pořizujeme z každé ulice a jednou za čtyři roky se provádí komplexnější kontrola.

Dobře, tak kde jsou stožáry nejstarší? A kde je třeba v nejbližší době nahradí nové?
Podle jednotlivých městských čtvrtí to říci nelze, stožáry se tam osazovaly v různém období. Obměňujeme je spíš po jednotlivých ulicích. Máme zpracovaný plán obnovy, stožáry se ale mění nejen podle stáří - vedle těch, které jsou už hodně špatné, se část obměny koordinuje podle výkopů komunikací. Abychom, když se někde rozkope ulice, místo znovu nerozkopali za dva či tři roky jen kvůli výměně stožárů.

Kolik sloupů veřejného osvětlení v Brně je? A kolik jich ročně měníte?
Celkem máme asi 32 tisíc stožárů, veřejné osvětlení je ale i na ocelových lanech-převěsech, výložnících na domech a podobně, celkem je to asi 38 tisíc světelných míst. V posledních dvou letech jsme obměnili v průměru asi 700 kusů stožárů ročně, během let 2003 až 2008 to bylo zhruba tisícovka.

A stačí to? Měníte všechny, které jsou na hranici životnosti?
Pokud bychom chtěli vyměnit všechny stožáry starší 30-35 let, bude to číslo vyšší, optimální by bylo vyměnit asi dva tisíce kusů ročně. Limitují nás ale peníze, které čerpáme z rozpočtu města. A jsou tady i dalšími limity, nejde rozkopat celé Brno, obměnit víc než 2500 kusů stožárů ročně tak nejde.

To je ale pořád rozdíl 1800 sloupů než je optimální. Skutečně tedy lidem nic nehrozí?
Stožáry v Brně jsou na tom pomalu nejlépe v porovnání s okolními městy, tam jsou mnohdy ještě starší, i když je fakt, že jsou zase méně exponované, zabrat jim dává doprava, solení při zimní údržbě. I když stav není kritický, je třeba s tím ale pořád pracovat. Vzhledem k množství stožárů v Brně bude nutné obměnu posílit. I dnes relativně nové stožáry deset nebo jedenáct let staré bude nutno do dvaceti let vyměnit.

Kolik stávající obměna sloupů vlastně ročně stojí?
Výměna jednoho stožáru přijde zhruba na 50 tisíc Kč. Komplexní výměna sloupu veřejného osvětlení ale neznamená jen výměnu stožáru - patří k tomu vybetonování základu a záleží také na tom, jestli se mění celá kabeláž včetně rozvaděčů a podobně. Průměrně tak dáme na obnovu kolem 35 milionů korun ročně. A to šetříme za svítidla.

Jak to?
Před pár lety jsme totiž kvůli úspoře energie vyměnili téměř všechna svítidla v Brně, dříve užívaná světla s výbojkami o příkonu 250 a 400 wattů měla podstatně vyšší spotřebu, než naše nová svítidla se stejnou intenzitou a světelným tokem, která mají v průměru příkon kolem 90 wattů. To je nemalá roční úspora a řadí nás k nejúspornějším městům nejen v České republice.

Pokud má přesto někdo obavy, že sloupy v jeho ulici nejsou v pořádku, co má dělat?
Ať se na nás určitě obrátí, zřízená je bezplatná linka 800 100 312. Funguje 24 hodin denně sedm dní v týdnu, máme i noční službu pro výjezdy do terénu. Lidé zde mohou volat nejen kvůli zrezivělým sloupům, ale linka slouží i k nahlášení nesvítícího světla v ulici. Služba na lince může do místa poslat i pracovníky údržby, kteří jsou shodou okolností nedaleko. Jsme rádi, že nás lidé upozorní, prověříme to a dáváme jim také vědět zpět, k jakým závěrům jsme došli.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalý brněnský radní za ANO Tomáš Kratochvíl stanul před soudem kvůli...
Zastupitel Brna Kratochvíl dostal podmínku za podvody, hrozilo mu až 8 let

Zastupitel Brna Tomáš Kratochvíl (zvolen za ANO) dostal u Městského soudu v Brně podmínku za krácení daně u své nábytkářské firmy Toka. Obžaloba politika...  celý článek

Ambasador projektu Nezastavitelní Jiří Ježek projel Birell bránou na Ještědu.
Nezastavitelní míří k Lipenské přehradě. Pomozte pohybem handicapovaným

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému okolí. To spojuje lidi zapojené do...  celý článek

Vězení (ilustrační foto)
Policisté dopadli muže, který přepadl pošty. Hrozí mu deset let za mřížemi

Až deset let hrozí jednačtyřicetiletému muži, který podle kriminalistů přepadl pošty v Brně a Mutěnicích na Hodonínsku. Dopadli ho v jedné z obcí na Brněnsku....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.