Zatím tuto etapu historie připomínala jenom deska umístěná na budově základní školy na Merhautově ulici 37, odkud "v letech 1941 – 1942 odvlekli na smrt 9 397 židovských občanů", jak zní pamětní nápis.
"K myšlence postavení památníku všech brněnských židovských obětí mne přivedla účast na pravidelné tryzně za oběti holokaustu v synagoze na Skořepce, kam jsem byl pozván," prozradil iniciátor "řádného" pomníku, náměstek primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL).
Za Tugendhat vděčíme židům
"Uvědomil jsem si, že máme dluh, který už dál nesmíme nechat nesplacený. Už proto, že Brno bylo vždycky nejen české a německé, ale i židovské, což dokazují památky nejen v podobě vily Tugendhat, kterou se sice zcela samozřejmě chlubíme, ale u níž zapomínáme, že je rovněž dědictvím po našich židovských spoluobčanech," dodává náměstek.
Tento týden požádal Daniel Rychnovský oficiálně brněnskou židovskou obec o vyjádření k navrhovanému místu pro postavení památníku, jímž by mohl být park na náměstí 28. října.
"Předseda brněnské židovské obce Pavel Fried soudí, že je to místo sice dobré, ale prostranství velké. A peníze budou stačit jen na památník malý. Bude třeba rozhodnout, co s tím," usmívá se Erika Bezdíčková, která jako mladé děvče prošla nacistickými koncentráky a dnes jezdí se svými vzpomínkami do škol u nás i v zahraničí.
Brno by nemělo zapomínat
Do konce letošního roku by měla skončit i soutěž na podobu památníku, kterou v nejbližší době vypíše a měl by financovat brněnský magistrát. "Právě budeme vybírat členy návrhové komise, která rozběhne soutěž o podobě památníku. Co bude symbolizovat, se musí vymyslet obzvlášť citlivě, protože toto téma je spojeno s velkým utrpením," myslí si náměstek Rychnovský.
O financování pomníku rozhodnou nakonec všechny zainteresované strany včetně židovské obce. "Věřím, že se v Brně najdou i soukromí sponzoři, když jde o takové množství brněnských občanů, kteří se po válce už nevrátili, ale před ní přispěli k povznesení města v architektuře, filozofii, umění i v mnoha dalších odvětvích," věří Erika Bezdíčková.
"Brno se pyšní, že je metropolí na světové úrovni, a já si myslím, že k tomu rozhodně patří nezapomínat," dodává.
"Ani po válce holokaust neskončil..."Brno se od středověku pyšnilo i tím, že je město velmi tolerantní a vstřícné ke všem svým obyvatelům. Takže se v něm už nesetkáváte s projevy antisemitismu? Vy sama, která jste prošla Osvětimí i dalšími koncentráky, kde vám zavraždili skoro celou rodinu, utekla jste z pochodu smrti a vůbec si všechno odnesla dnes nepředstavitelným způsobem, však o rasismu jistě víte své. Chodíte svůj příběh i dnes, ve svých skoro osmdesáti letech, vyprávět do škol? |
