Pokládání zlatých dlažebních kostek na paměť odsunu Židů do koncetračních...

Pokládání zlatých dlažebních kostek na paměť odsunu Židů do koncetračních táborů za doby druhé světové války. | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

V brněnských chodnících se lesknou další připomínky holocaustu

  • 29
V chodnících v několika brněnských ulicích mohou všímaví kolemjdoucí od čtvrtka najít popsané mosazné destičky. Jsou na nich vyrytá jména a osudy Židů, kteří ve městě žili. Šestadvacet Kamenů zmizelých se objevilo před domy, odkud nacisté za války vyhnali židovské obyvatele.

Jmenoval se Hans Klaus Zeisel a v Brně studoval medicínu. "O válce celý život vůbec nemluvil. Bylo to pro něj strašně těžké, cítil vinu, že on přežil, zatímco jeho rodiče ne," popisuje Američanka Cathy Scheinesonová, jejíž otec žil až do jednadvaceti let v Bratislavské ulici.

Projekt Stolpersteine

Po Evropě je už skoro třicet tisíc Kamenů zmizelých, které jsou památkou na Židy pronásledované nacisty.

Jsou velké deset krát deset centimetrů, vyrobené z betonu s připevněnou mosaznou deskou. Na každém kameni je vyryto jméno vyhnaného Žida a krátce vylíčen jeho osud.

V Brně včera přibylo 26 dalších v ulicích Bratislavská, Štěpánská, Žampachova, Vlhká a Táborská.

S vypuknutím války se mu podařilo dostat do Itálie, tam nasedl na poslední loď do Thajska. Později odcestoval do Panamy až zakotvil ve Spojených státech, kde se živil jako obchodník.

"Moji prarodiče už odjet nestihli. Snažili se získat víza do Států, ale papírování trvalo hrozně dlouho. Celou dobu si se synem posílali dopisy. Uchovalo se nám jich asi šedesát. Psali, že se těší, až uvidí přístav v New Yorku, a že se jim daří vcelku dobře. V roce 1941 ale najednou dopisy ustaly," vypráví drobná žena s prošedivělými vlasy.

Její otec se nikdy nedozvěděl, co přesně se s jeho příbuznými v Brně stalo. "Už se mu ale nikdy neozvali a ani na seznamu přeživších Červeného kříže se neobjevili," vzpomíná Američanka s českými kořeny. Za své příbuzné ve čtvrtek v Brně položila jedenáct "Kamenů zmizelých".

Dlažební kostky zlaté barvy zdobí hned několik ulic. Jsou památkou na židovské obyvatele, kteří z Brna zmizeli za druhé světové války. Stejné kostky se díky projektu Stolpersteine objevují ve stovkách evropských měst.

V Brně už je od loňska osm Kamenů zmizelých

Scheinesonová se o své české předky zajímá. Brno navštívila už třikrát a zvažuje, že si nechá udělit české občanství. "Loni jsem nechala položit kameny za své prarodiče. Tentokrát jsme s mou sestřenicí umístily památky na jedenáct našich příbuzných," dodává.

Projekt Stolpersteine odstartoval německý umělec Gunter Demnig v roce 1995, kdy položil první kameny v ulicích Kolína nad Rýnem. Odtud se myšlenka rozšířila do celé Evropy. Od roku 2008 se kameny začaly objevovat i v Česku.

Pokládání zlatých dlažebních kostek na paměť odsunu Židů do koncetračních táborů za doby druhé světové války.

"V brněnských chodnících je z loňska osm kamenů. To bylo na zkoušku, doufáme, že jich bude přibývat. Letos jsme přidali dalších šestadvacet," konstatuje garant projektu v Brně Boris Selinger.

Kameny jsou deset krát deset centimetrů velké, jsou vyrobeny z betonu a z vrchní strany mají mosaznou destičku, ve které je vyryto jméno a osud zmizelého obyvatele. Selinger je spokojený, že Kameny zmizelých si v Brně získávají příznivce.

"Letos byli všichni pozůstalí z ciziny, ale jak se to pomalu dostává do povědomí lidí, mám už několik přihlášek na příští rok," pochvaluje si garant. Nejobtížnější je podle něj domluva s úřady, kterým se často nelíbí, že někdo zasahuje do fungujících chodníků.

Velké množství brněnských kamenů leží v ulicích, kde žijí Romové. "Nacistická genocida se týkala nejen Židů, ale i romského obyvatelstva. Už jsme jednali s Janou Polákovou z Muzea romské kultury, že bychom umístili jeden společný kámen za zmizelé romské obyvatele," uzavírá Selinger.