Průvodce na začátku prohlídky řekne pár slov o historii kostnice nebo nálezech v ní objevených a pak už se návštěvníci sami vydají chodbičkami. Hrát jim k tomu bude skladba od Miloše Štědroně. Případné dotazy na konci prohlídky zodpoví průvodce.
Kostnice u kostela svatého JakubaPro veřejnost se kostnice otevře v pátek 22. června. Prohlídky se konají celoročně od úterý do neděle od 9:30 do 18 hodin. V jedné skupině bude maximálně dvacet lidí, prohlídka trvá 30 minut. Plné vstupné stojí 140 korun, zlevněné 70 korun. Prohlídku si mohou zájemci dopředu rezervovat na telefonním čísle 542 427 111 nebo e-mailem kostnice@ticbrno.cz. Více informací najdete na internetových stránkách Turistického informačního centra v Brně. |
"Mezi nejzajímavější část expozice patří dvanáct náhrobních kamenů, později budou vystaveny i nalezené barokní rakve. Lidé uvidí také dva skelety mladého chlapce a padesátiletého muže," vypočítával znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda.
V jedné komoře nechali kurátoři kostry tak, jak je lidé skládali v 18. století. Všechny exponáty budou mít detailní popisky, část z nich se objeví i v angličtině.
Větší jsou jen katakomby v Paříži
"Kostnic je v Česku několik, ale nemají takový rozsah. Ta brněnská je originální, protože byla objevena v nedotčeném stavu se spoustou archeologických zajímavostí. V Evropě je opravdu výjimečná," dodal Svoboda.
Podle něj je brněnská kostnice druhá největší svého druhu v Evropě - po pařížských katakombách. Práce na zpřístupnění začaly loni na jaře, projekt přišel na 33 milionů korun. Součástí byl rovněž antropologický výzkum.
"Odborníci identifikovali množství nemocí, které zde pohřbení lidé měli. Například syfilis, choleru a mor. Doložena byla ale i různá zranění a způsoby, jak je dříve ošetřovali. Na kostech byly patrné srůsty zlomenin či úspěšné operace lebky," popsal Svoboda. Aby návštěvníci mohli být při vstupu zcela bez obav, byly všechny kosti vydezinfikovány.
Archeologové už dříve našli 24 rakví, které budou později v kostnici vystaveny. "Jsou z osmnáctého století. Na povrchu byl často namalovaný krucifix a uvnitř měli lidé růženec. Podle koster jsme identifikovali mnoho dětí, což nás překvapilo. Čekali jsme, že u kostela budou pohřbení spíš kněží, tedy dospělí muži," uvedl Antonín Zůbek z organizace Archaia.
Před kostnicí býval na stejném místě od 13. století hřbitov. Ten ale bylo potřeba neustále rozšiřovat a nakonec stejně jeho kapacita nestačila. Proto naši předkové zavedli nový systém pohřbívání, kdy po uplynutí přibližně dvanácti let byly kosti z hrobu vyjmuty a na stejném místě byl pohřben další člověk. Původní ostatky pak skončily v kostnici.
Po nějakém čase bylo však úložiště uzavřeno a na jeho velikost i umístění se zapomnělo. Archeologové kostnici znovu objevili až v roce 2001, když zkoumali Jakubské náměstí před plánovanými opravami.
