Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V Deštné vykopali hrad, který byl staletí zasypaný

  20:02aktualizováno  20:02
Dlouhá staletí jej připomínaly jen terénní vlny v lese a kusé zmínky v historických dokumentech. Ve středověku byl ale hrad Rumberk centrem rozsáhlého léna zahrnujícího dvacítku vesnic. Pak upadl v zapomnění. Teď se to změnilo.

Základy zříceniny hradu Rumberk u stejnojmenné vesnice na Blanensku. | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Pozůstatky někdejšího panství rytíře Bertolda totiž archeologové vykopali ze země. Díky lidem z dvousethlavé vesničky Deštná na Blanensku, kteří na výkopové práce sehnali peníze.

"Jezdili k nám turisté a ptali se, kde hrádek leží, zřícenina je totiž stále zanesená v mapách, na povrchu po ní ale nezbylo nic. Tam, kde stála, byla jen džungle a zarostlé kopce. A místní na dotazy jen krčili rameny. Na zastupitelstvu jsme se proto rozhodli s tím něco udělat," vysvětlil starosta Tomáš Kraut.

Obec nejdřív sehnala půlmilionovou dotaci na pátrání v dokumentech, pak další tři miliony na výkopové práce, přidali i peníze z obecního rozpočtu. Do lesa u Deštné díky tomu dorazili archeologové a Rumberk doslova vydolovali ze země.

Základy zříceniny hradu Rumberk u stejnojmenné vesnice na Blanensku.Základy zříceniny hradu Rumberk u stejnojmenné vesnice na Blanensku.

"Archeologický výzkum doložil, že hrádek Rumberk byl vystavěný ve 13. století. Předpokládalo se, že život na něm zanikl v roce 1391, nám se ale podařilo zjistit, že zde byl i ve druhé polovině 15. století," popsal Antonín Zůbek, archeolog společnosti Archaia, jež výzkum provedla.

Výzkum ukázal, že hrad zřejmě vznikal ve třech stavebních fázích. Nejstarší byla stavba ležící v jihovýchodní části, další přibyla na sever od ní. Ústřední budovou pak zřejmě byla věž, která sloužila k obytným i obranným účelům.

"Hrad nebyl celý kamenný, zděné byly zřejmě jen základy a suterén. Hlavní konstrukce byla dřevěná a vyplňovala ji hlína v podobě mazanice. Navíc jádro hradu neobepínaly klasické kamenné hradby, buď byly také dřevěné, nebo na obranu sloužily jen dodnes viditelné příkopy a valy," vysvětlil Zůbek.

Zájem o hrad opadl ve 14. století, nyní jej ale získává zpět

Rumberk podle něj vyhořel. A po roce 1391, kdy centrum koupil Zikmund z Letovic, zřejmě postupně začal ztrácet svůj význam, pak následovala postupná samovolná nebo cílená destrukce.

Nyní ale hrad svůj význam znovu získává. A nejen pro lidi z Deštné. "Podobný výzkum je naprosto ojedinělý, v regionu takové neprobíhají, i kvůli financím, prioritu mají záchranné výzkumy. Přitom zjištění z Rumberku pomohou dokreslit historii celého kraje," uvedla Zuzana Pančíková z Muzea Boskovicka, jemuž náleží vykopané předměty.

Základy zříceniny hradu Rumberk u stejnojmenné vesnice na Blanensku.Mezi nimi jsou úlomky keramických a skleněných nádob, zvířecí kosti, hroty šípů, kovové přezky nebo nůž či stříbrná mince ze 14. století.

"Cenné věci zřejmě už odnesli amatéři, kteří zde v minulosti zkoušeli kopat. Pro nás je klíčové, že se nyní podařilo provést systematický výzkum a zadokumentování prací, nálezové zprávy dosud chyběly," dodal Zůbek.

Spokojení jsou i místní. Věří, že hrad přitáhne turisty. Teď ale složitě lobbují u památkářů. Kvůli zachování zdiva by se totiž jeho část měla zase zasypat. "Snažíme se, aby toho bylo co nejméně," ujistil Kraut.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Someliérka Kateřina Kostrhounová nejen rozumí vínu, ale taky dovede netradičně...
Hosté občas nevěřícně koukají, jak můžu rozumět vínu, líčí someliérka

Umí rozeznat mnoho vín a na soutěžích směle konkuruje mužům. I tím, že klidně usekne hrdlo sektu lahvičkou od parfému. Přesto se someliérka Kateřina...  celý článek

Ukázka paraglidingu.
Na mistrovství Evropy v paraglidingu u Břeclavi se zabil závodník

Jihomoravští policisté spolu s pracovníky Ústavu pro zkoumání leteckých nehod vyšetřují tragickou nehodu, ke které došlo při Mistrovství Evropy v motorovém...  celý článek

Ilustrační foto
Zlaté časy pro dělníky. Firmy se předhánějí v lepších nabídkách

Žádná dlouhá výběrová řízení na několik kol. Kdo přijde z ulice, pohovor podstoupí okamžitě a do druhého dne ví, zda může nastoupit. Taková je rvačka o dělníky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.