Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V galerii Sklepení vystavili vzácné renesanční židle

  19:48aktualizováno  19:48
Jen málo vzácných řezaných židlí ze 17. století přežilo do dnešních dnů. Krásu renesančních a barokních originálů může nyní ocenit návštěvník v brněnské galerii Sklepení na náměstí Svobody.

Výstava Příběh renesanční židle | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

"Všechny tyto historické kusy jsou mimořádné už svojí podstatou," říká ke kolekci více než padesáti exponátů restaurátor a autor výstavy Karel Severin.

Do podzemního výstavního prostoru brněnského Národního památkového ústavu svezlo mimořádný počet exponátů z hradů a zámků celé republiky. Na diváka čekají ovšem i lidové židle a také sedátka navržená slavným architektem Dušanem Jurkovičem.

Výstava Příběh renesanční židleVýstava Příběh renesanční židle


"Jde o výstavu speciálního druhu sedacího nábytku, tedy židli se rozkročenýma nohama a vyřezávaným opěradlem, nejsou na nich žádné klížené spoje," doplnil Severin. Dodal, že zdaleka nejde o jediný druh nábytku, na kterém se v renesanci a později sedělo.

Jak dodává odborník, používaly se k sezení třeba také lavice.
Severin také komentuje nejstarší exponáty. "Máme tady dvě židle opata kláštera v Oseku z roku 1675," prozradil k unikátům výstavy Severin. Na nádherných tmavě hnědých sedačkách tento vysoký duchovní seděl. Jiné mimořádně vzácné židle pocházejí zase ze sbírek strahovských premonstrátů v Praze.

Speciální osudy mají tři židle přivezené na brněnskou výstavu, která potrvá až do poloviny března, přímo z Pražského hradu. "Nejsou vůbec vyřezávané, mají jen profilované opěradlo. Nejspíš se používaly při velkém počtu shromážděných lidí, tedy při korunovacích a nákladných panovnických hostinách," dodal restaurátor.

Tyto ojedinělé kusy jsou v současnosti trvale umístěny v expozici Kanceláře říšské dvorské rady, kde také v minulosti stávaly. "Jde o místnost, v níž se v roce 1618 došlo k defenestraci," dodal Severin.

Do Brna byly opravdu svezeny židle z celého státu. Mezi sedmnáct zapůjčitelů nádherných originálů patří kupříkladu Telčský zámek, hrady Šternberk, Zvíkov a Pecka.

Výstava Příběh renesanční židleVýstava Příběh renesanční židle

Také Brňané si přijdou na své. "Tři exponáty, které navrhl architekt Jurkovič na přelomu 19. století a 20. století pocházejí z dívčího penzionátu Vesna v Brně," vysvětli Severin.

Návštěvník vedle dřevěných židlí uvidí také reprodukce dobových vyobrazení, která jej zavedou do interiérů našich předků.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Společnost SAKO se stará o komunální odpad v Brně. Ročně spálí 248 tisíc tun...
Vědci vymysleli program pro největší spalovnu v Česku, vyrobí víc elektřiny

Když už musí odpadky do spalovny, ať na své poslední cestě poslouží co nejvíc a přesně. Brněnští vědci se tímto heslem řídili, když pro největší tuzemskou...  celý článek

Obžalovaní Simon Baier (vlevo), Michal Cvan (třetí zleva) a Jozef Minár...
Soud potrestal tři muže za přepadení seniora, tragičtější část vrátil

Olomoucký vrchní soud potrestal tři muže za loupežné přepadení seniora v Lysicích na Blanensku sedmi, devíti a jedenácti lety vězení. Muže podle rozsudku při...  celý článek

Dospělý jedinec Allolobophora hrabei dosahuje délky až 60 cm.
V pálavském podzemí žije půlmetrová žížala, pozná se podle trusu

Na vlastní oči toho tvora zahlédl jen málokdo. Přitom není žádný drobeček. Nejdelší žížala žijící na českém území - Allolobophora hrabei - může délkou...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.