Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V hodonínském muzeu nahlédne návštěvník do tajů odlévání zvonů

  9:19aktualizováno  9:19
Letitá tradice a deset tisíc zvonů odlitých ve zvonařské dílně Dytrychových v Brodku u Přerova učinily z brodecké rodiny zvonařů jedny z nejvýznamnějších představitelů tohoto specifického uměleckého řemesla v Česku.

Výstava zvonů v hodonínském muzeu | foto: Radek Miča, MAFRA

Zvony a zvonky, ale i svícny, těžítky, kováním, soškami a dalšími dekorativními či užitkovými předměty z litého kovu se dílna představuje v Masarykově muzeu v Hodoníně.

"Návštěvníci se na ní mimo jiné dozvědí, že dílna vznikla již před šedesáti lety. Ročně tam vyrobí až tři sta zvonů," řekla Michaela Rybecká z Masarykova muzea.

Od kávy, křídel a klik ke zvonohře v Hirošimě

Vznik zvonařské dílny v Brodku u Přerova se paradoxně datuje od května roku 1950, což byla doba eskalace brutality komunistického režimu.

Josef Dytrych, který měl zkušenosti se stavbou sportovních letadel, před válkou vlastnil malou pražírnu kávy. V době nástupu komunistů k moci si přivydělával pololegální výrobou nedostatkových klik a tehdy se rozhodl opravit prasklý zvon z věže brodeckého kostela.

Neměl s odléváním zvonu žádné zkušenosti, ale usilovně sháněl všechny dostupné informace a pak se do opětovného odlití zvonu vrhl se stejnou vervou jako předtím do stavby letadel či odlévání duralových klik.

V květnu 1950 se osmdesátikilový zvon po roce rozezněl stejně čistým tónem jako dřív. Úspěšný pokus, v jehož zdar mnoho Dytrychových přátel nevěřilo, tak zahájil tradici dílny, jejíž podpis na těle zvonu představuje reliéf větvičky túje.

Složitý postup výroby zvonu dává prostor i zkušenosti řemeslníka

Zvon je kovový bicí hudební nástroj a na přesnost a čistotu jeho tónu jsou kladeny přísné nároky. Odlévá se ze zvonařské slitiny, která se skládá z mědi a cínu v poměru 77 ku 23. Tajemství úspěchu zvonaře ovšem spočívá ve výpočtu tvaru zvonu.

Výstava zvonů v hodonínském muzeu

"Jsou to vždy dvě paraboly, které vytvářejí profil budoucího zvonu, a v tom profilu je skrytý tón," popsala Marie Tomášková-Dytrychová, dcera zakladatele, která v současnosti dílnu vede.

"Existuje vzorec pro výpočet bodů, které se pak spojí křivkou a určí výsledný tvar. V tomto vzorci je však ponechán určitý prostor pro zkušenost zvonaře. Proto má každá dílna specifický tvar zvonu," vysvětlila Marie Tomášková-Dytrychová.

Zvony z Moravy putují do celého světa

Výroba zvonu trvá zhruba dva měsíce a vrcholí odléváním. Umění brodeckých zvonařů snad nejvíce prověřil čtyřtunový zvon Svatý Urban pro Dóm svatého Egidia v Bardejově z roku 1994 či více než pět tun vážící zvon pro Košice.

V Brodku odlili i pětapadesátikilový zvon pro bývalého papeže Jana Pavla II. Dílna vyrobila rovněž zvony pro zvonohry v Hirošimě, Jokohamě či Jakutsku.

S prací zvonařů Dytrychových se mohou návštěvníci Masarykova muzea seznámit do 3. dubna.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vranovská přehrada.
Kempy hlásí plno, turisté spí mezi auty. Rezervovat stany předem nejde

Je nám líto, musíte jinam. S takovou odjíždějí někteří turisté z kempů u Vranovské přehrady, které už několikrát vyhlásily stopku, protože mají přeplněno....  celý článek

Zatmění Slunce, jak ho zachytila VUT Brno na Špicberkách.
Čeští vědci čekají na zatmění Slunce kvůli zvědavcům na tajném místě

Na dlouho utajovaném a opuštěném místě v Oregonu v USA, dál od všech ostatních „lovců“. Tak čeká matematik Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství...  celý článek

Martina Koubová zasvětila svůj život práci u hasičů, stejně jako její manžel....
Život zasvětila práci u hasičů. Na maják a sirénu slyší už i její dcera

Hasičská práce není jen pro silné a zdatné muže. Na služebnách potřebují i ženy, jako třeba kapitánku Martinu Koubovou z Jedovnic na Blanensku. Ve službě sice...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.