Výstava zvonů v hodonínském muzeu

Výstava zvonů v hodonínském muzeu | foto: Radek Miča, MAFRA

V hodonínském muzeu nahlédne návštěvník do tajů odlévání zvonů

  • 0
Letitá tradice a deset tisíc zvonů odlitých ve zvonařské dílně Dytrychových v Brodku u Přerova učinily z brodecké rodiny zvonařů jedny z nejvýznamnějších představitelů tohoto specifického uměleckého řemesla v Česku.

Zvony a zvonky, ale i svícny, těžítky, kováním, soškami a dalšími dekorativními či užitkovými předměty z litého kovu se dílna představuje v Masarykově muzeu v Hodoníně.

"Návštěvníci se na ní mimo jiné dozvědí, že dílna vznikla již před šedesáti lety. Ročně tam vyrobí až tři sta zvonů," řekla Michaela Rybecká z Masarykova muzea.

Od kávy, křídel a klik ke zvonohře v Hirošimě

Vznik zvonařské dílny v Brodku u Přerova se paradoxně datuje od května roku 1950, což byla doba eskalace brutality komunistického režimu.

Josef Dytrych, který měl zkušenosti se stavbou sportovních letadel, před válkou vlastnil malou pražírnu kávy. V době nástupu komunistů k moci si přivydělával pololegální výrobou nedostatkových klik a tehdy se rozhodl opravit prasklý zvon z věže brodeckého kostela.

Neměl s odléváním zvonu žádné zkušenosti, ale usilovně sháněl všechny dostupné informace a pak se do opětovného odlití zvonu vrhl se stejnou vervou jako předtím do stavby letadel či odlévání duralových klik.

V květnu 1950 se osmdesátikilový zvon po roce rozezněl stejně čistým tónem jako dřív. Úspěšný pokus, v jehož zdar mnoho Dytrychových přátel nevěřilo, tak zahájil tradici dílny, jejíž podpis na těle zvonu představuje reliéf větvičky túje.

Složitý postup výroby zvonu dává prostor i zkušenosti řemeslníka

Zvon je kovový bicí hudební nástroj a na přesnost a čistotu jeho tónu jsou kladeny přísné nároky. Odlévá se ze zvonařské slitiny, která se skládá z mědi a cínu v poměru 77 ku 23. Tajemství úspěchu zvonaře ovšem spočívá ve výpočtu tvaru zvonu.

Výstava zvonů v hodonínském muzeu

"Jsou to vždy dvě paraboly, které vytvářejí profil budoucího zvonu, a v tom profilu je skrytý tón," popsala Marie Tomášková-Dytrychová, dcera zakladatele, která v současnosti dílnu vede.

"Existuje vzorec pro výpočet bodů, které se pak spojí křivkou a určí výsledný tvar. V tomto vzorci je však ponechán určitý prostor pro zkušenost zvonaře. Proto má každá dílna specifický tvar zvonu," vysvětlila Marie Tomášková-Dytrychová.

Zvony z Moravy putují do celého světa

Výroba zvonu trvá zhruba dva měsíce a vrcholí odléváním. Umění brodeckých zvonařů snad nejvíce prověřil čtyřtunový zvon Svatý Urban pro Dóm svatého Egidia v Bardejově z roku 1994 či více než pět tun vážící zvon pro Košice.

V Brodku odlili i pětapadesátikilový zvon pro bývalého papeže Jana Pavla II. Dílna vyrobila rovněž zvony pro zvonohry v Hirošimě, Jokohamě či Jakutsku.

S prací zvonařů Dytrychových se mohou návštěvníci Masarykova muzea seznámit do 3. dubna.